Archiv pro rubriku: Projektová výuka

DEN ZEMĚ na 1. stupni

Den Země se slaví u nás i ve světě 22. dubna. Přímo tento den jsme nemohli naší Zemi věnovat, protože připadl na Velikonoční pondělí. Hravé dopoledne věnované oslavě Dne Země bylo tedy naplánováno až na 29. dubna. Žáci 9. ročníků spolu s paní učitelkou Mgr. Milanou Kafkovou připravili pro žáky 1. stupně zajímavá stanoviště v terénu. Všichni jsme se těšili do parku na Réně.

Počasí si s námi bohužel pohrálo a z důvodu deště jsme museli zůstat v budově školy. Nedali jsme se odradit. Organizace byla o to náročnější. Paní učitelka Kafková si bravurně poradila. Využila třídy 1.stupně v přízemí včetně chodeb. Díky její kreativitě a spolupráci žáků z 8. tříd a 9. A se podařilo akci zachránit.

Na soutěžící čekalo 8 stanovišť. Plnili zde úkoly zaměřené nejen na ekologii a ochranu přírody a životního prostředí, ale také na znalosti z oblasti prvouky a přírodovědy. Děti využily kromě své chytrosti rovněž rychlost, přesnost, obratnost a postřeh.

Co žáci na jednotlivých stanovištích plnili? Vyzkoušeli si VÝLOV RYBNÍKA na magnetické udičky. Zvítězil tým, jenž ryb ze sítě ulovil nejvíce. U disciplíny nazvané KUKAČČÍ HNÍZDO se házelo míčky na cíl do připravených plastových kbelíčků.

Nejvíce si žáci užili ZÁCHRANU OHROŽENÝCH DRUHŮ. Tato disciplína pro ně byla hodně náročná. Museli projít mezi důmyslně nataženými provázky bez jediného dotyku až k zástupcům zvířat na obrázcích, poté je mohli transportovat zpět ke svému týmu. Tím jim zachránili jejich život.

Na dalším stanovišti s názvem SLOŽ NÁZEV ODPADU žáci vybíhali pro kartičky s písmeny a luštili šifrovaná slova. Na chodbě v přízemí hledali malí školáci v rámci aktivity EKOSYSTÉMY rozmístěné kartičky s názvy živočichů. Zaznačili si je na připravené soutěžní listiny a následně je zařazovali do jednotlivých podnebných pásů. Vítězný tým zařadil v daném časovém limitu co nejvíce živočichů.

Nechyběla ani vědomostní stanoviště. Jedno bylo zaměřeno na třídění odpadu a vše co s touto problematikou souvisí. Druhé prověřilo všeobecné znalosti žáků o přírodě –zejména o rostlinách, houbách, živočiších.

Ve spojovací chodbě školy s jídelnou žáci překonávali ROZHÁZENÝ ODPAD v podobě rozsypaných plastových víček. Snažili se je uklidit a získat tak cenné body pro své družstvo.

Dopoledne uteklo jako voda. Úkoly všichni splnili. Měli jsme i dostatek času na svačinky a odpočinek mezi jednotlivými disciplínami.

Kdo zvítězil? Sami nad sebou všichni, jež se zúčastnili a udělali pro svůj tým maximum. Výsledky se žáci dozvěděli až následujícího dne. Ale není důležité zvítězit. Odnesli jsme si mnoho nových poznatků, zážitků. Naučili jsme se naslouchat si a spolupracovat. Děkujeme paní Mgr. Milaně Kafkové, žákům 8.A, 8.C a 9.A i všem ostatním, kteří se na akci jakkoli podíleli.

Škoda jen, že neumíme poručit větru a dešti. Snad nám počasí bude přát alespoň v příštím roce.

Mgr. Jarmila Loudová

V soutěži MASTERCHEF JUNIOR Ivančice tým 4.A v rámci 4.-5. tříd zvítězil, gratulujeme

Ve středu 17. dubna se konala v jídelně školy soutěž MasterChef Junior Ivančice. Letošní ročník uspořádala třída 7.B ze ZŠ Vladimíra Menšíka v rámci projektu 100 let společného stravování právě ve spolupráci se školní jídelnou.

V naší třídě předcházelo soutěži vlastní třídní kolo, které jsem pro děti připravila dle koncepce televizní soutěže, aby bylo spravedlivě rozhodnuto, kdo bude naši třídu reprezentovat.

V rámci soutěže 17.4. již naše děvčata musela zvládnout i teoretickou část – test ze znalostí o gastronomii, poznávání koření, příloh – ovoce a zeleniny podle chuti.

V praktické části dívky připravovaly jejich chutný sladký pokrm. Oproti třídnímu kolu vychytaly nedostatky a více se soustředily i na celkový vzhled. Tentokrát jejich pokrm lahodil oku i chuťovým pohárkům porotců.

Nervozita před soutěží byla veliká. Všichni touží po vítězství a není lehké překonat obavy z neúspěchu.

Zatímco za nás děvčata spolu s ostatními týmy bojovala, my jsme se učili ve třídě. Neustále jsme však byli v myšlenkách s nimi. Jakmile soutěž skončila a dívky dorazily zpět mezi nás, radovali jsme se spolu s nimi. Dali jsme jim prostor nám své zážitky důkladně vylíčit v hodině SLOHU.

Nejvíce jsme jim záviděli možnost setkat se s Janem Vorlem – úspěšným účastníkem soutěže MASTERCHEF. Jeho krátká přednáška spojená s ukázkou kuchyňských nožů a autogramiádou byla pro dívky velkým zpestřením.

Tým naší třídy v soutěži zvítězil. Dosáhl 370 bodů. Naše malé kuchařinky toto skóre postavilo na stupínky vítězů v kategorii 4. a 5. ročníků. Gratulujeme a blahopřejeme jim. Jsme na ně velmi hrdí.

Znovu bychom všichni rádi poděkovali organizátorům soutěže – všem, kteří se na akci podíleli. Z našeho pedagogického týmu srdečně děkujeme paní učitelce Mgr. Renatě Zimmermannové, která všechny soutěžící naší školy doprovázela.

Velké poděkování patří i rodičům našich dívek. Poskytli děvčatům potřebné suroviny – finanční podporu jejich kuchařského umění.

Na soutěži měly dívky méně porotců a strávníků, ale ve třídním kole musely nasytit a zaujmout 30 porotců – žáky, paní učitelky i pana ředitele.

Bez Vás, drazí rodiče, bychom to nedokázali. Jste úžasní a jsme si Vašich zásluh na našem úspěchu plně vědomi.

Ráda bych pochválila i všechny ostatní zúčastněné týmy. Obdivuji všechny soutěžící za jejich odvahu.

Mgr. Jarmila Loudová

Další fotografie naleznete pod tímto odkazem:

https://www.zsvm.cz/?p=84457

Autorem fotografií: Mgr. Renata Zimmermannová

MasterChef Junior ve 4. A

Každý z nás je v posledních letech ovlivněn některou ze sérií pořadů, které jsou založeny na soutěživosti a jsou vysílány na hlavních televizních kanálech. Právě kulinářská show MasterChef nás v letošním roce zasáhla o to více, že jsme zde měli mezi soutěžícími velmi úspěšného rodilého obyvatele Ivančic- Jana Vorla.

S radostí jsme na naší škole uvítali možnost zapojit se do stejnojmenné soutěže pořádané ve spolupráci ZŠ Vl. Menšíka a jídelny.

Jakmile jsme byli osloveni, předali jsme pozvánku a informace mezi děti. Osobně jsem byla zaskočena velkým zájmem ze strany dětí ve své současné třídě. O soutěži jsme se dozvěděli s týdenním předstihem. Odvážlivce neodradili ani povinnosti, které ze soutěže vyplývaly. Sami si museli připravit veškeré suroviny, promyslet si přípravu jídla. V rámci soutěže se měly prověřovat i jejich znalosti zdravého stravování, součástí dispozic soutěže byl i poznávací test. Ani tato část, jež je odlišná od televizní verze, děti přesto nezaskočila. Nezalekly se jí.

Jak vybrat jen jeden tým? Nelehký úkol. Žáci 2. stupně mají na naší škole vaření a paní učitelky znají jejich kuchařské schopnosti z hodin vaření. Ale na 1. stupni není vaření obvyklou aktivitou. Jak jsem tuto zapeklitou věc vyřešila?

Uspořádala jsem si vlastní třídní kolo této soutěže. Technika mi umožnila děti přivítat prostřednictvím originálních hlasů odborných kuchařů z jednotlivých kol televizní soutěže. Nechyběla ani dynamická znělka tohoto pořadu.

Žáci si vytvořili vlastní tříčlenné soutěžní týmy. Společně měli jen jediný den na zvolení strategie a promyšlení, jak zaujmout všechny hodnotící žáky i učitele. Měli připravit zdravou studenou kuchyni v takové formě, aby prokázali svou kreativitu a přitom zaujali mlsné jazýčky všech svých spolužáků, pana ředitele, vyučujících i paní asistentky.

Přinesla jsem z domu zástěrky pro jednotlivé týmy v odlišných barvách, drobné květinové dekorace, ubrusy. Barvy si týmy předem vylosovaly. Z domu si vše ostatní donesli sami žáci.

Servírovalo se z bezpečnostních důvodů zejména na ozdobných ubrouscích, plastových tácech, ale jeden z týmů si přinesl i klasické vysoké sklenice na stopce.

Každý tým svou práci prezentoval ostatním. Seznámili nás s využitými ingrediencemi a stručně s postupem přípravy. Děvčata z jednotlivých týmů se stala hosteskami a roznesla nám připravené kulinářské lahůdky přímo ke stolům. Připadali jsme si stejně jako sportovci, pro které nedávno v soutěži soutěžící vařili.

Hlasovali všichni kromě soutěžících. Nebylo to snadné. Náš červený tým měl připraven ovocný sen – směs ovoce a zakysané smetany. Místo cukru volili agávový sirup. Jídlo bylo velmi chutné. Připravená směs měla jedinou nevýhodu- neměla tak skvělou estetickou stránku. Prezentace kuchařek však byla výjimečná. Měly pro nás ozdobné lístečky s ingrediencemi dokonce v písemné podobě. Nechybělo i jeho výtvarné zpracování s připojením přání dobré chuti.

Modrý tým si připravil kanapky s vaječnou pomazánkou a pažitkou. Doplnil je o produkty motivované zvířecími motivy ze zeleniny i ovoce. Zeleninové housenky byly vytvořeny z mozzarellových kuliček a cherry rajčátek, z ovoce udělali žáci želvičky. Jejich tělo vyrobili z kiwi, nožičky a hlavičku tvořily kuličky vinné révy. Originalita zpracování byla opravdu jedinečná.

Žlutý tým byl originální v rámci provedení. Zvolili opečenou houstičku, plněná vejce, vše na talíři dozdobili uzeninou a směsicí nakrájené zeleniny. Rovněž pastva pro oči. Bohužel podcenili množství strávníků, což neumožnilo všem porotcům posoudit celkovou chuť a vyváženost pokrmu. Opět se jednalo o skvělou práci.

Všichni chtěli zvítězit. Ale i u nás mohl vyhrát jen jeden tým. Žáci odevzdávali lístečky v barvách svých favoritů, hlasy se sečetly. Bylo dobojováno. Zvítězil tým červených. V očích ostatních se objevily i slzičky, ale snažili jsme se všechny povzbudit.

Připravila jsem všem sladkou odměnu – balíček bonbonů. Soutěžící si vyslechli slavnostní skladbu pro vítěze. Opět jsem využila odborníka na slovo vzatého – kapelu Queen . Píseň We are the champions byla v remixové verzi vzpruhou po všechny. Sama za sebe musím říci, že mě všechny děti velmi překvapily.

Na porotě- dětech- bylo vidět, jak se jim zpestření výuky líbilo. Kochaly se očima, pohlazení do bříška následovalo vzápětí.

Všem soutěžícím jsem připravila pamětní listy, dostali písemnou pochvalu, vítězům jsem vyhotovila diplomy a zakoupila jsem jim drobné odměny- jednalo se o věci neodmyslitelně patřící k servírování. Každý člen vítězného týmu získal hrneček a květinu, jimiž si může ozdobit stůl při servírování svých jídel.

Jak se postupujícím dětem podaří zvládnout stres přímo v soutěži v jídelně, netušíme. Není důležité, zda zvítězí. Získají nové cenné zkušenosti do života a ty jsou pro ně tou nejlepší odměnou.

Děkujeme organizátorům za uspořádání této akce. Našim žákům za reprezentaci naší školy.

Všem dětem přejeme, aby u vaření vytrvaly, nenechaly se odradit případným neúspěchem. Vítězi jsou všichni, kteří vaří s láskou, s radostí.

Mgr. Jarmila Loudová a soutěžící ze 4.A

Nech brouka žít, 4.A

Spolu s jarem ožívá i svět drobného hmyzu. Malí tvorové nás nikterak neděsí, protože jsou velmi malí. Jakmile je však v hodinách přírodovědy poznáváme blíž, máme z nich mnohem větší respekt.

Hmyz žije všude – na souši, ve vodě, v povětří. Patří k němu více než milion druhů. Známe jeho vývojová stádia, základní znaky a stavbu těla.

Do výtvarné výchovy jsme vnesli část našich poznatků. Kreslili jsme rozličné zástupce hmyzu. Učili jsme se stínovat suchými pastely. Kobylky, tesaříky, slunéčka a desítky dalších zástupců jsme zasadili do jejich domovského prostředí v přírodě.

Posuďte sami, jak se nám dařilo.

Mgr. Jarmila Loudová a žáci 4. A

Probouzíme jaro, 4.A

Dny se prodlužují. Sluníčko nás více zahřívá a probouzí také přírodu. Stále častěji slyšíme zpěv ptactva. Naše třída je obklopená skutečnými stromy. Ve volných chvilkách můžeme pozorovat ptáky v jejich korunách. Rozhodli jsme se, že si v hodinách výtvarné výchovy pohrajeme s barvami a nakreslíme si je. Jejich „kabátky“ jsme vyplnili geometrickými tvary, liniemi čar.

Namalovali jsme si však i zcela ojedinělý strom. Do jeho koruny jsme místo listů umístili naše ruce s fantazijními vzory. Zanechali jsme tak na stromu každý svůj vlastní otisk. Vypovídá o nás, které barvy a vzory máme rádi. Někteří žáci do ruky zakomponovali své zájmy a záliby.

Mohutnost stromu jsme se pokusili vystihnout pomocí většího formátu.

Výsledek naší práce stojí za úsilí, které jsme do něho vložili. Je dokladem toho, že i malé děti mohou dokázat velké věci.

Všichni se těšíme se na příchod jara. Už nám zbývá jediné – vyrazit na dlouhou vycházku do přírody, užít si čerstvého vzduchu, zaposlouchat se do zvuků probouzející se přírody.

Mgr. Jarmila Loudová a žáci 4. A

Jedinečné zážitky z Brna,4.A a 4. B

V úterý 19. února jeli žáci 4.A a 4.B na exkurzi do Brna. Nejprve jsme navštívili Hvězdárnu a planetárium Brno. Program s názvem „Cesta Sluneční soustavou“ byl promítán v digitáriu. Nové možnosti tohoto sálu nás zcela pohltily obrazem i zvukem.

Postupně jsme měli příležitost prozkoumat všechny planety Sluneční soustavy jejich satelity a ještě menší tělesa – planetky a komety.

První zastávkou byl Měsíc, jediné vesmírné těleso, na kterém jsme doposud přistáli. Dále jsme v rámci programu cestovali na Mars. Byl to logický cíl, neboť se nejvíce podobá Zemi.

Pokračovali jsme ke čtyřem plynným obrům – Jupiteru, Saturnu, Uranu a Neptunu. Prolétli jsme kolem kosmického ledovce, jehož složení nám připomnělo dobu vzniku celé Sluneční soustavy.

Neminuli jsme ani trpasličí planetu Pluto. Díky doposud jediné sondě, která ji navštívila, se nám ukázal podivuhodný svět s tmavými krátery a zasněženými ledovci.

Průzkum vesmíru, který nám program umožnil byl fascinující a přinesl nám překvapivé poznatky.

Součástí představení bylo i obvyklé sledování hvězdné oblohy, ukázky několika jasných hvězd, nejnápadnějších souhvězdí. Každý si zde přišel na své. Nakoupili jsme si suvenýry, občerstvili jsme se, vyfotili jsme se. Poté jsme se přesunuli autobusem do Technického muzea v Brně.

Většina dětí netušila, kolik zajímavostí a nových dovedností zde načerpá. Nahlédli jsme zde s průvodcem do starého Brna – do místní ULIČKY ŘEMESEL. Ocitli jsme se

ve třicátých letech 20.století, procházeli jsme opravdovými ulicemi této doby. Byly zde dílničky hodináře, ševce, knihaře, zámečníka, krejčího a holiče – kadeřníka. Uličku doplňovaly ukázky dobového bydlení (např.obydlí ševce, část pavlačového domu) a životního stylu (např. koloniál, hospoda, módní salon aj.).

Zejména v místní hospůdce se nám velmi zalíbilo. K podmanivým tónům místního orchestrionu nám už chyběl jen nějaký osvěžující nápoj. Při nahlédnutí do kadeřnického salonu a staré zubní ordinace se nám tajil dech.

Prošli jsme postupně všechny expozice muzea. Zaujaly nás zvonkohry i parní stroje. Chlapci nemohli odtrhnout oči od mečů, nožů, zbraní, starých typů vozů a motocyklů.

Nejpoutavější částí návštěvy technického muzea byla pro většinu dětí technická herna. Je to velké lákadlo pro všechny návštěvníky.

Děti si zde mohou názorně vyzkoušet základní zákonitosti a objevy v praxi. Této příležitosti jsme maximálně využili.

Čas uběhl jako voda a my jsme se plni nových zážitků vraceli zpět domů. Mnozí se jistě do prostor muzea v budoucnu vrátí. Moc se nám zde líbilo.

Udělejte si i vy výlet do Brna za poznáním. Navštívíte-li technické muzeum a planetárium s pestrou nabídkou programů, nebudete zajisté litovat.

Za žáky 4. ročníků Mgr. Jarmila Loudová

Výuka 21. století na naší škole pokračuje a stále se rozvíjí, 4.A

I když jsme v letošním roce přikročili na naší škole k zákazu užívaní mobilních telefonů, neznamená to, že jsme upustili od užívání mobilních zařízení žáků k výukovým účelům.

Pro děti je dnes užívání mobilů, počítačů a internetu nedílnou součástí života od útlého věku. Tráví na něm desítky hodin týdně. Bohužel ho však nevyužívají k těm účelům, které by pro ně měly být prvořadé.

Jak účelně využívat jejich čas v kyberprostoru se je snažíme učit právě my- pedagogové. Ve výuce se svými žáky pravidelně používám mobilní zařízení k získání insertu informací k probíranému učivu. Zajímají mě jejich názory, myšlenky a vědomosti, které již mají uloženy. Pro lepší názornost uvedu příklad. Nyní probíráme v hodinách českého jazyka vzory podstatných jmen. Děti dostanou možnost se na 3-5 minut přihlásit na interaktivní nástěnku a poslat mi všechna slova rodu ženského, jež znají.

Během tohoto krátkého časového úseku jsou schopné poslat do mého počítače a na naši interaktivní tabuli i více než 200 slov. S nimi pak můžeme okamžitě v hodině pracovat, například zařazovat je ke vzorům. Nové učivo se učí z registru vlastní slovní zásoby, což je mnohem cennější než slova připravená učitelem. Objevujeme také chybičky – tedy slova poslaná omylem a patřící k rodu jinému.

V desítkách vyučovacích hodin se k těmto souborům vracíme – vždy s jiným úkolem- jednou slova řadíme dle abecedy, podruhé např. podle kořene slov, tvoříme z nich věty, rýmy, básně – poslouží nám jako základ pro slohovou práci. Děti je samy s chutí třídí i ve volném čase.

Tyto popsané aktivity nelze spustit bez licencovaného softwaru při domácí přípravě. Metoda označovaná SHOUT IT OUT je však jen jedním malým dílkem ohromné mozaiky dalších realizovaných nových trendů.

V anglickém jazyce pracujeme s interaktivními slovníky, jež tvořím pro žáky, neboť jejich součástí je výslovnost rodilých mluvčích a stovky generovaných her a testů. Pomáhají jim k jejich zvládnutí.

Odkazy na hry, slovníky, stovky cvičení ukládám formou odkazů na naše webové stránky.

Vždy se najdou děti, které raději sáhnou doma po zcela nevhodných počítačových hrách raději než po tréninku učiva různých předmětů. Ale pokud mi přibude mezi dětmi alespoň jeden nadšený žák, který využije každé příležitosti se zdokonalit touto formou, nebudu litovat desítek hodin, jež musím nad přípravou těchto aktivit strávit já.

Mí žáci dostávají klasické písemné úkoly maximálně jednou týdně. Domnívám se, že samotné učení a případné opravy jsou pro ně velkým odběratelem volného času. Mohou však denně pracovat do školy hravě právě díky novým možnostem, které jim nabízím. Máme v každém týdnu navíc nepovinné domácí úkoly- kvízy do různých předmětů – českého jazyka, matematiky, přírodovědy atp. Z domova si je mohou plnit kdykoli mají volnu chvilku. Hrají si a přitom se učí. Jejich velkou výhodou je, že ví okamžitě, kolik chyb v zadaném úkolu udělali a nečekají na opravu úkolu a zjištění, že ho nezvládli minimálně 2- 3 dny.Kvíz mohou hrát opakovaně, klidně 50 krát dokola Otázky se jim vždy generují v jiném sledu, zaměňuje se i nabídka odpovědí. Dělají tedy zcela novou úlohu.

Vidí srovnání se svými spolužáky, protože jsou jim přiřazeny body. Ty je posouvají v žebříčku těch, kteří již kvíz absolvovali. Já ve svém učitelském účtu okamžitě vím prostřednictvím SMS upozornění (případně zpráv v e-mailu), že se zrovna učí a hrají mnou připravený kvíz do výuky. Po jeho uzavření si převedu finální výsledky do tabulky v EXCELU. Zde vidím datum i hodinu plnění úkolu každého žáka, kolik chyb v jakých otázkách udělali, kolikrát kvíz hráli, jak se zlepšovali. Vždy nejlepší hráče odměňuji z daného předmětu výborným hodnocením. Někteří dosáhnou svou pílí i na pochvalu.

„Třešničkou na dortu“ jsou online hry v předmětech. Děti zde pracují současně, ale přitom týmově. Hráči dostanou při vstupu do hry svého“ maskota“ – jedná se o zástupce živočišné říše, počítač je rozdělí do skupin. Nemohou se tedy dohadovat, s kým chtějí hrát, musí se naučit spolupracovat s ostatními. Všichni musí být ostražití, pomáhat si. Udělá-li jeden z hráčů chybu, přijde jim zpráva do jejich zařízení a tým musí všemi otázkami projít od počátku. Přichází i o veškeré bodové ohodnocení. Ale naučí se více. Vždyť opakování je matka moudrosti. Hru ukončí tým, který se přes všechny otázky dostane do cíle – tzn. zodpoví všechno správně.

Pevně věřím, že se mezi Vámi najdou ti, jež se zúčastnili Dne otevřených dveří na naší škole a mohli jste si vše vyzkoušet.

Snad se mi podařilo všechny přítomné přesvědčit, jak skvělé prostředí lze v 21. století s pomocí techniky vytvořit na naší škole. Všem odvážným, kteří se v tento den do aktivit zapojili z řad dětí i dospělých patří velké poděkování.

Ostatní nemusí být smutní. Za rok bude znovu DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ a spolu s ním se Vám otevře i možnost přijít se podívat na vše znovu naživo. Těším se na shledání s Vámi.

Jak prožívají hry samy děti, Vám přiblíží i fotografie. Mgr.Jarmila Loudová

Člověk

Téma Člověk teď zaplnilo třídu 2. B. Společně jsme se seznamovali se zajímavostmi v našem těle. Začali jsme jeho částmi, pokračovali vnitřními orgány a vše ukončili kostrou. Naše znalosti jsme použili na společný projekt. Žáci pracovali ve skupinkách a měli zachytit co nejlépe vnitřní orgány, přiřadit správné názvy a spojit s jejich funkcemi. Práci zakončili samostatně. Každý si výrobil model kostry, na kterém se naučil poznávat klouby a zopakoval si její základní části.

Mgr. Veronika Válková

Vánoce – nejkrásnější svátky v roce, 4.A

Celý rok se těšíme na společné chvilky oslavy Vánoc. Čas rychle míjí, a tak se adventní čas vrátil dříve, než jsme se nadáli.

Ráno byla naše třída v „novém kabátku“. Děti měly lavice uspořádané do tvaru písmene U. Uprostřed byla připravená drobná tabule. Její součástí bylo vánoční cukroví, adventní věnec a další ozdobné prvky – svíčky, vánoční květiny.

V míse s vodou plavaly připravené lodičky, pouštěli jsme si koledy, na obrazovce nás virtuálně zahříval oheň v krbu.

Děti měly na tento den jediný úkol – přijít s dobrou náladou. Stromeček zářil celý den. Pod ním ráno ležela hromada dárečků. Část z nich tvořila tombola, ostatní byly pro konkrétní kamarády ze třídy. Několik tajemných velkých balíčků bylo určeno pro celý kolektiv třídy.

Nejprve jsme si vyzkoušeli některé vánoční zvyky. Pouštěli jsme lodičky, děvčata házela pantoflem a rozkrojili jsme si i jablíčko. Byla v něm hvězdička, což nás velmi potěšilo. Být zdravý a šťastný po celý nový rok chce každý z nás.

Zatímco se dětem uvařily připravené čaje, krátili si žáci chvilky čekání sledováním vánoční pohádky. Poté si vylosovali čísla k tombolovým dárečkům.

Následovalo rozbalování dárečků určených pro náš třídní kolektiv. Máme nyní dvě nové edukační hry ze série BRAINBOX – V KOSTCE. Budou žákům poskytovat nejen zábavu, ale zároveň budou upevňovat jejich vědomosti o České republice a přírodě. V dalších tajemných balíčcích byla pestrá škála knih různých žánrů, které si budou moci žáci o přestávkách číst. Nechyběl ani drobný dáreček- ozdobné desky – pro každého jednotlivce, který si všichni odnesli přímo domů.

Hodiny rychle plynuly. Konečně jsme přistoupili i k rozbalení dárečků pro naše kamarády. To bylo radosti!

Na závěr dne jsme si snědli naši třídní perníkovou chaloupku. Společně jsme odešli do šaten, odkud jsme mířili přímo do našich domovů. Nechybělo vzájemné vřelé loučení.

Před námi všemi je několik dnů rodinné pohody a odpočinku. Už nyní se však těšíme i na opětovné shledání v novém roce. Ve škole trávíme hodně času, je naším druhým domovem.

Do třídy 4.A v době adventu nahlédněte na fotografiích.

Mgr. Jarmila Loudová

Ruce, 4. A

Ruce jsou složitou a citlivou částí lidského těla. Jsou složené z nervů, svalů, kostí. Vnímáme je jako samozřejmou část našeho těla, ale jsou v mnoha ohledech jedinečné. Dokáží neuvěřitelné věci. Mohou zachránit lidský život, ale i zranit. Někteří umělci je užívají místo plátna.

Ruce jsme zakomponovali do naší výtvarné práce. Až jednou pohlédneme na tuto kombinovanou kresbu voskovými pastely a malbu vodovými barvami, vzpomeneme si, jak rychle jsme vyrostli, dospěli.

Naše ruce jsme proměnili v symboly ročních období. Překvapilo mě, s jakou převahou zvítězila zima. Několik dětí si vybralo podzim, nejméně žáků kreslilo léto. Jaro si zvolila jediná žákyně. Snad děti ovlivnila tma za okny a postupný příchod zimy. Přesto se v jejich obrázcích objevily zajímavé tvary a detaily.

Pozadí si žáci vyzdobili. K prostředí zimy zvolili sněhové vločky, k podzimu barevné listy, léto a jaro zpestřila záplava květů.

Kéž bychom naše ruce užívali s rozvahou. Snad Vás pohladí naše ruce prostřednictvím našich obrázků.

Mgr. Jarmila Loudová