Archiv autora: Jarmila Loudová

Ve škole bývá veselo, 4. B

            Ve škole bývá veselo

Škola už je v plném proudu. Ranní vstávání je pro většinu dětí hodně nepříjemné. Po dlouhé prázdninové odmlce si žáci naštěstí rychle zvykají. První školní dny však s sebou přinášejí i mnoho skvělých okamžiků – setkání s přáteli.

V první hodině slohu jsme si povídali o školním prostředí, děti se snažily vytvořit rýmy, verše a z nich sestavit krátké básničky. Pracovaly ve skupinkách. Někomu se dařilo, jiní s prací zápasili a pěkně se u ní zapotili. Alespoň několik smysluplných vět vytvořili téměř všichni. Jejich básničky jsou plné dětského humoru, pobavily ostatní spolužáky i mě. Od srdce jsme se zasmáli.

                                                                                               Mgr. Jarmila Loudová

 

Práce dětí:

 Školáci – prvňáci

Kdo jsou malí školáci?

Noví kamarádi – prvňáci.

Na zádech jim poskakují krásné aktovky,

z nich do dálky voní čerstvé bábovky.

Těší se na nové školní dny,

čtení, počty, psaní, hry.

 

Jednomu z nich se hned druhý den nezdařil,

protože se při snídani řádně opařil.

Se špatnou náladou mířil do školy,

zapomněl dokonce svoje úkoly.

Div že nebyl po škole,

náladu mu spravila jenom jízda na kole.

 

Zítra začne nanovo,

teď už má vše hotovo.

Kryštof Leskour, Štěpán Novák, Jan Homolka, Zuzana Součková

 

Ve škole bývá i veselo

Škola není mučírna, bývá v ní i veselo. Nejvíce se těšíme na přestávky.

Učíme se hravě s interaktivní tabulí. Musíme se alespoň trošku snažit.

Vždyť naši učitelé dělají vše pro to, aby nás něco naučili.

Petr Martínek, Patrik Sauer

 

Skromné přání

Chtěli bychom míti kratší školičku

a v ní paní učitelku – hodnou milou „kuličku“.

Michal Došek, Samuel Fajmon, Sam Gurskyy, Daniel Melzer

 

Škola začala

Začalo nám učení.

To je ale trápení!

Dostáváme občas ovoce – jablka i hrušky,

alespoň si nemusíme okusovat tužky.

Jana Gajacová, Adéla Homolková, Veronika Kabelková, Jan Žilka

 

O škole

Žáček stojí u tabule

bledý je dnes jak bledule.

Dnes se vůbec neučil,

o čem má teď povídat? Netušil.

 

Nikdo z nás není nádivka,

nezastraší nás ani „interaktivka“

O přestávce si dáme svačinku

a odpočneme si chvilinku.

Brzy zase půjdeme domů ze školy,

snad si neponeseme žádné úkoly.

 

Leona Adamová, Adéla Bulantová, Zuzana Konečná, Anna Vecková

Cyklistický výcvik 4. B v Oslavanech

Cyklistický výcvik 4. B v Oslavanech

V pátek 16. září jsme jeli na dopravní hřiště do Oslavan. Odjezd doprovázela dobrá nálada, sluníčko nás hřálo od samého rána. Cestovali jsme klasickou autobusovou linkou, výcvik trval téměř celé dopoledne.

Nejprve jsme pilovali přímo na dopravním hřišti důležité teoretické vědomosti účastníků silničního provozu, v učebně jsme si ukázali správnou výbavu kola a komplikovanější křižovatky. Umět rozpoznat všechny základní dopravní značky, vyznat se na křižovatkách je velmi důležité.

Všichni absolvovali jízdu zručnosti. Zahrnovala slalom, přenášení předmětu za jízdy a plynulý nájezd mezi mantinely. Většina žáků by při jízdě nasbírala nějaké trestné body, setkání s novými překážkami nebylo snadné. Do jarního druhého kola cyklistického výcviku je dostatek času pilovat jízdní dovednosti.

Na dopravním hřišti jsme jezdili podle dopravních předpisů, sledovali jsme značky, semafory a chodce. Pěkně jsme se zapotili, ale pro náš bezpečný pohyb na silnicích je to nezbytné. Nyní se budeme cítit na kole bezpečněji.

Tato zkouška nanečisto dětem přiblížila, v čem se potřebují zlepšit. Motivovala je k větší obezřetnosti a respektu v dopravě. Jsme rádi, že nám přálo počasí a výcvik jsme zvládli bez úrazu. Poděkování patří lektorkám dopravního výcviku i organizátorovi programu- Ministerstvu dopravy ČR. Tyto akce mají velký význam pro ochranu zdraví našich dětí.

Těšíme se na jarní shledání v Oslavanech. Pevně věříme, že všichni získáme řidičský průkaz na řízení kola. Je to přání nás všech.

Za kolektiv dětí 4. B Mgr. Jarmila Loudová

001 002 003 004 005 006 007 008 009 010 011 012 013 014 015 016 017 018 019 020 021 022 023 024 025 026 027 028 029 030 031 032 033 034 035 036 037 038 039 040 041 042 043 044 045 046 047 048 049 050 051 052 053 054 055 056 057 058 059 060 061 062 063 064 065 066 067 068 069 070 071 072 073 074 075 076 077 078 079 080 081 082 083

 

Chryzantémy, 4. B

Chryzantémy

K celoročnímu koloběhu školního roku patří vystřihování a kreslení květin. Měsíc září je spolu s příchodem podzimu spjat s květy, které u nás kvetou často až do zimy. Používají se do věnců, mají mnoho různých tvarů a odstínů. Jsou to chryzantémy.

Lidově se označují jako listopadky či dušičky. Původem pocházejí z daleké Číny a Japonska. Chryzantéma dokonce zdobí japonskou královskou pečeť, je tradičním symbolem císařského rodu.

Tyto podzimní květy jsou nejpoužívanější rostlinou k dušičkové výzdobě hrobů.

Děti se opravdu snažily. Práce to nebyla jednoduchá. Kombinovalo se mnoho kresebných nástrojů – temperové barvy, PROGRESSO a tuš.

V Ivančicích se každoročně na přelomu září a října koná VÝSTAVA CHRYZANTÉM. My jsme ji trošku předběhli, výzdobu v duchu podzimu jsme si z těchto květin připravili již nyní.

Mgr. Jarmila Loudová a žáci 4. B

 

Vzhůru do oblak, 4. B

Vzhůru do oblak

Je tomu již 233 let, co balony ovládly nebe. Za počátek balonového létání je považován 4. červen roku 1783, kdy bratři Montgolfiérové odstartovali před zraky dvora Ludvíka XVI. první balon. Pasažéry byla zvířata – ovce, kachna a kohout.

Protože na plavbu opravdovým balonem nemáme finance, namalovali jsme si tyto dopravní prostředky ve výtvarné výchově. Zvolili jsme kombinaci několika technik,. Pracovali jsme s motouzem, houbičkou na nádobí, barvami a ubrousky. Balony vypadají originálně.

Škoda, že se nemůžeme vznést do oblak balonem opravdu. Byl by to pro nás jedinečný zážitek. Třeba se některým tento sen někdy splní. Prozatím plujeme jen „na vlnách fantazie“.

Na naše práce nahlédněte na fotografiích.

Mgr. Jarmila Loudová a žáci 4. B

001 002 003 005 006 007 008 009 010 011 012 013 014 016 017 018 019 020 021 022 023 024 027 028 029 030 031 032

 

Rozloučení se sluncem, 4. B

Rozloučení se sluncem

Se sluncem a jeho hřejivými paprsky se postupně loučíme v pracovních činnostech. Podzim se hlásí plnými doušky. Výkyvy teplot během dne jsou značné.

V chladných dnech si rádi odpočineme v teple domova. Strávit odpoledne nad knihou je pro sychravé dny skvělou zábavou. Vyrobili jsme si k tomuto účelu užitečnou záložku do knihy  s motivem slunce a podzimu. Užívali jsme barvy, které ke sluníčku na obloze patří – odstíny oranžové, červené, žluté barvy. Ke zdobení jsme si vytvořili z papíru listy v podzimních tónech.

Při práci nám slunce zářilo do oken, což bylo velmi příjemné. Hřejivé dny už skončily, alespoň budeme při četbě a pohledu na záložky na slunné dny vzpomínat.

 

Mgr. Jarmila Loudová, žáci 4. B

 

Angličtina hrou, 2. A a 2. B

Angličtina hrou

Pod tímto názvem vedu na naší škole již několik let kroužek anglického jazyka pro žáky 2. ročníků. Scházeli jsme se téměř každý týden od konce září . Výuku po celý rok provázela celoroční soutěž. Žáci sbírali za svou práci v hodinách a za plnění domácích cvičení motivační razítka. Byli to usměvaví hrošíci. Odtud pochází i neoficiální název mého kroužku (ENGLISH WITH HIPPOS – ANGLIČTINA S HROŠÍKY). Není snadné zasednout po skončení výuky znovu do lavice, pozorně poslouchat, vyslovovat správně anglická slova a přitom se seznamovat i s jejich písemnou podobou. Přesto téměř všichni vytrvali, až do poslední hodiny pilně pracovali. Každou lekci provázela interaktivní cvičení, která si k jednotlivým lekcím sestavuji . Umožňují dětem opakovaně pilovat a trénovat všechny aktivity z hodin.

Pro děti jsem k domácímu tréninku učiva připravovala průběžně i elektronický slovník. Mohly si v něm procvičovat správnou výslovnost i psaní slovní zásoby. Pro zpestření jsem žákům do jednotlivých lekcí připravovala i internetové hry. Učili se a přitom si hráli. Tak jsme naplňovali motto: ANGLIČTINA HROU. Sbírali v jednotlivých hrách diamanty za správné a rychlé přiřazení slůvek. Občas měli k dispozici i hru GRAVITY, kde zachraňovali svou znalostí anglických slov Zemi před pády meteoritů. K výuce jsme užívali dva pracovní sešity a sešit s pracovními listy, do kterého jsme sbírali motivační razítka.

Poslední lekce anglického jazyka proběhla 31. května. I když se všichni těšili hlavně na závěrečné vyhodnocení, probíhala i poslední část výuky. Nejúspěšnější v celoroční soutěži byly tyto žákyně:

  1. DVOŘÁČKOVÁ STELLA   (80 hrošíků)
  2. PEPRLOVÁ DENISA   (76 hrošíků)
  3. ŘEHÁKOVÁ ERIKA           (75 hrošíků)
  4. KORSOVÁ SANDRA           (72 hrošíků)

Větší odměny obdrželi žáci, kteří nasbírali alespoň 60 razítek. Ostatní čekala sladká odměna. Vítězství nebylo rozhodující. Každé nově získané slovíčko bude pro děti v jejich životě potřebné. Anglický jazyk je dnes spolu s naším rodným jazykem nezbytnou součástí našich životů.

Přála bych si, aby měli všichni anglický jazyk ve stejné oblibě jako češtinu, stejně jako já. Snad se mi podařilo podnítit jejich zájem o další studium jazyků a budou se jim i nadále věnovat.

Ne nadarmo se říká: „Kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem.“

                                                                                         Mgr. Jarmila Loudová

Veselé chobotničky, 3. B

Veselé chobotničky

Máme rádi zvířata, ale některá jsou v reálu hodně odpudivá. Když jsme si prohlíželi záběry ze dna moří a viděli jsme reálné chobotnice, bylo nám úzko. Takoví živočichové plavou v hlubinách moří i poblíž pláží? Mnozí nevěřícně kroutili hlavou. Řekli jsme si o nich základní informace. Největší strach v nás vyvolávala krakatice obrovská. Tento hlavonožec je velmi strašidelný i pro ty nejotrlejší žáky.

Malba menších druhů chobotnic však neměla vystihovat jejich skutečnou podobu. Ba právě naopak! Vzpomněli jsme si na chobotničky ze seriálu Chobotnice z II. patra. Byly vyrobené z plastelíny, roztomilé. Byly skutečnými kamarády pro všechny děti, protože dokázaly pobavit a rozesmát.

Přesně takové jsme chtěli mít naše namalované chobotničky. Malovali jsme je temperovými barvami. Chapadla jsme nahradili krepovým papírem, dolepovali jsme je k malému tělíčku. Na hlavu jsme chobotničkám místo mušliček posadili klobouky různých tvarů. Pestré byly i jejich oči, nosánky a další detaily. Upravili jsme si je tak, abychom se jich nebáli. V takové podobě bychom se s nimi na pobřeží klidně setkali.

                                                                                                            Mgr. Jarmila Loudová

Včelky neumí chytat lelky, 3. B

Kdopak neumí chytat lelky?

Jsou to pilné včelky.

Létají z květu na květ,

do úlu a zpět,

úly jsou hned samý med.

 

Když jsme v rámci učiva prvouky probírali učivo o skupině bezobratlých živočichů, učili jsme se o nejpočetnější skupině z nich – hmyzu. Poznali jsme základní zástupce škodlivého a užitečného hmyzu. Umíme popsat základní stavbu jejich těla. Mezi nejdůležitější opylovače kvetoucích rostlin patří včely. Nejrozšířenějším druhem je včela medonosná.

Zatímco divoké včely najdeme v lesích a hnízdí obvykle v dutinách stromů, pro domácí včely staví včelaři úly. Dokážeme se podle jejich vchodů orientovat v krajině. Dnes již víme, kdo patří do včelí kolonie – královna ( matka), trubci (samečci) a také několik desítek tisíc dělnic.

Oplodněná vajíčka klade královna do buněk voskového plátu. Ten jsme malovali v hodinách výtvarné výchovy suchými pastely. Nahradili jsme tak pilné dělnice. Včelí plástev je velkou mozaikou, postavit ji není snadné. Při její kresbě jsme si procvičili i učivo geometrie. Ozdobou byla včelka.

Aby včelky nestrádaly, nakreslili jsme jim i plastické květy. Jejich okvětní lístky jsme ozdobili podle naší fantazie i dalšími opylovači – motýly, čmeláky. Dětem jsem vyschlé tělíčko čmeláka donesla jako názornou ukázku pro kresbu. Jak se nám naše kresby pláství, včel a malby květin podařily, je vidět na našich obrázcích.

                                                                        Mgr. Jarmila Loudová a žáci 3. B

Pavouci nosí štěstí, 3. B

Pavouci nosí štěstí

 

Traduje se, že pavouci nosí štěstí. Vymést pavouka z domácnosti přináší smůlu, přesto tyto tvory neradi ve svých domovech vidíme.

Pavouci zkrátka nejsou v oblibě. V učivu prvouky jsme poznávali bezobratlé živočichy. I když byl v centru naší pozornosti hmyz, jmenovali jsme si také další zástupce bezobratlých., k nimž pavouci patří. Zhlédli jsme naučné video, kde jsme slyšeli zajímavosti, co všechno dokážou.

Ve výtvarné výchově jsme si pavouky nakreslili. Ke kresbě jsme použili tuš a techniku kontrastu. Pavučinu jsme rýsovali ze shodných úseček. Na počátku jsme si však vytvořili vodící vlákna z navzájem různoběžných přímek.

Následně jsme tuší kreslili těla křižáků, neopomněli jsme ani na kříže na jejich tělíčkách. V reálné přírodě jsou zbarveni v jiných odstínech, na obrázcích jsme z mnohonásobně zvětšených detailních záběrů měli z křižáků velký respekt.

Není třeba se však pavouků na našem území bát. Naštěstí v našich zeměpisných šířkách prudce jedovaté druhy nenalezneme. Výjimkou mohou být exotické druhy, které ojediněle přicestují se zásilkou ovoce z exotických krajů, případně při úniku chovatelům.

Chovejte se k pavoukům jako k drobným tvorům, kteří se nás bojí a mají z nás strach. Zbytečně jim neubližujme.

                                                                                                           Mgr. Jarmila Loudová

 

Kdo to spřádá pevné sítě?

Dej pozor, ať nechytí tě.

Pavouci se plíží tiše,

nahlédni blíž do jejich říše.

 

Pod tímto odkazem se můžeš dozvědět mnoho zajímavostí:

Bojíte se jich? 10 pavouků, kteří žijí s námi

Ptáčci se probudili, 3. B

Ptáčci se probudili

V jarních měsících nejvíce vnímáme probuzení živočichů díky hlasitému zpěvu ptáků. Ozývá se pestré švitoření z korun stromů a keřů.

I když se stromy rychle zazelenají a v mohutných korunách pak „zpěváčky“nemůžeme pozorovat, rozhodně je nepřeslechneme. Čím více se toho o jednotlivých zástupcích ptactva dozvíme, tím lépe budeme rozumět nejen této skupině živočichů, ale i celé přírodě.

Nahrála jsem dětem interaktivní cvičení. V nich si mohli všichni vyzkoušet poznávání základních druhů ptactva právě podle jejich zpěvu. Nejsme schopni všechny poznat, soustřeďujeme se hlavně na nejčastěji se vyskytující druhy v naší blízkosti.

Ptáčci byli skvělým námětem do výtvarné výchovy . Využili jsme všech našich dovedností. K malbě jsme používali vodové barvy, ke kresbě PROGRESSO. Kam jinam ptáčky umístit než na větvičky do korun stromů.

Škoda, že jste na tajemné cestě za poznáváním ptactva nemohli být s námi. Prostřednictvím našich prací do tohoto zákoutí přírody alespoň nahlédněte.

Mgr. Jarmila Loudová a žáci 3.B