Je jaro, sluníčko svítí a láká nás k hrám. My jsme vyrazili na koloběžkách a užívali si jízdu kolem hřiště. Paní vychovatelky nám připravily dráhu k závodům-jízdě zručnosti a divoká jízda mohla začít. Na začátku byl slalom, pak řízení jednou rukou a přenášení kelímku s vodou, jízda ve vyhrazeném úzkém pásu, dva kruhové objezdy a pak rychle do cíle. Některým se dařilo víc, jiní budou muset ještě trénovat. Každá družinka provedla své hodnocení závodníků a vítězové dostali odměnu. Radost z jízdy jsme měli všichni a těšíme se na další soutěže.
Jaro v družince už je v plném proudu, malujeme, tvoříme a hrajeme si. Tulipány patří neodmyslitelně k jaru, koťátka si hrají s klubíčky, svítí sluníčko, svoje zážitky si můžeme zapisovat do vlastnoručně ušitého zápisníku. Druhou květnovou neděli mají maminky svátek, tak jsme si pro ně vyrobili pěkné dárečky a maminku si namalovali. Na tu se můžete podívat, ale dárky až příště, abychom neprozradili co dostanou, už by to nebylo překvapení.
Soutěž O VELIKONOČNÍ VAJÍČKO byla uzavřena a vyhodnocena před výstavou prací malých Broučků.A jak to dopadlo?
1. místo Nela Strebrinis
2. místo Matyášek Klíma
3. místo Monika Loudová
Pak následovaly další děti, Sára, Nela K., Verča K., Terezka… Každý účastník soutěže dostal perníkové vajíčko, jeho velikost však záležela na počtu získaných bodů. A co jsme vyráběli nebo malovali, tak na to se teď můžete podívat. Jsme malí, ale šikovní!
Letos se slet čarodějnic v družině konal o týden dříve, aby si ho mohli všichni užít. Škoda, že se za čarodějnice převléklo jen tak málo dětí. Ale ti co se převlékli, byli krásní! Malé čarodějnice a čarodějové se nejprve zvěčnili na společné foto, pak si zasoutěžili, lety na koštěti jsou přece tak úžasné a pak se rozletěli k ohni. Opékání buřtíků je přece také fajn a hlad je hlad. Potom co se vše snědlo, uklidilo ohniště , rozletěli se všichni do družinky a pak domů. Čarodějnice, tak zase za rok!
Tento měsíc je označován měsícem bezpečnosti. Tomuto tématu jsme se věnovali i my v družině. Povídali jsme si o základních pravidlech silničního provozu, které by děti měly umět a pamatovat si je.
Poznávali jsme dopravní značky, dokreslovali jsme části jízdního kola. Všechny tyto poznatky pak děti využily při dopravním testu. Aby nebylo toto téma tak vážné, ukončili jsme ho vytvářením vlastních dopravních prostředků a dopravních značek.
Jako každý rok, tak i letos, nás čekalo „pálení čarodějnic„ spojené s opékáním špekáčků. Počasí se nám vydařilo a dětem se tato akce moc líbila.
Měsíc jsme zakončili „cestováním po hradech a zámcích„. Brouzdali jsme prstem po mapě a četli zajímavosti o nich. Děti se dozvěděly například i to, na jakém zámku straší nebo jaká pohádka se zde natáčela. Podívejte se na naše fotografie.
Ve výtvarné výchově nepoužíváme příliš často PROGRESSO. Jedná se o zajímavý kresebný nástroj – speciální druh pastelek. Nejsou ze dřeva, obaluje je vrstva laku. Lépe se s nimi stínuje, dají se roztírat konečky prstů, stačí je ořezat. Přítlakem vytvářejí výraznější odstíny barev.
Právě tuto techniku jsme využili na ozdobení pozadí černobílé kopie záhadné ženy. Pozadí jejího těla, které dominovalo středu výkresu, jsme dokončili z našich oblíbených barev.
Nejprve jsme postavě namalovali vlasy, od nich jsme symetricky postupovali až po okraje kresebné plochy.
Pozadí nám připomínalo moderní umění – tzv. grafiti.
Práce byla velmi náročná, trvala několik hodin. Ti, kteří se nebáli zaměřit na detail, měli po kresbách dokonce otlaky na prstech.
Paní učitelka nás velmi chválila, precizní práci dokáže ocenit. Sama by si některé práce ponechala, zasklila by si je k ozdobám stěn.
Pozorně si naše výkresy prohlédněte. Odráží se v nich část naší osobnosti.
V praktických činnostech jsme mnoho hodin strávili přípravou dárečků na DEN MATEK A OTCŮ.
Chtěli jsme však potěšit členy rodiny nějakou jarní drobností ještě dříve, než se společně sejdeme ke společným oslavám.
Za tímto účelem jsme z kartonu – krabičky od sýrů, barevných pruhů a pěnového materiálu vyrobili klícky s ptáčky. Vybrali jsme si barvy a k nim jsme sladili všechny ostatní části, doplňky.
Pro paní učitelku byla tato práce velmi náročná. Zrovna v tento den nebyla schopná vydat téměř ani jedinou hlásku. Zatímco ptáčkové hlasitě cvrlikali za okny, musela k vysvětlení jednotlivých kroků použít mikrofon.
Motivem naší práce byla paní vychovatelka z družiny. S paní učitelkou občas spolupracují. Děti z jejího oddělení ptáčky zvládly na jedničku, a tak jsme se nemohli nechat zahanbit.
Práce nás bavila, výsledný výrobek byl pro nás velkou motivací.
Klícky budou jistě zdobit okna našich domácností po celé jaro i léto.
Jediné, co našim malým zpěváčkům chybělo, byl skutečný zpěv. Jak se nám práce podařila? Posuďte sami.
Na internetu jsem našla velmi zajímavý pokus namalovat ruku ve 3 D. Zkusila jsem to s dětmi ve výtvarné výchově a nyní se podívejte na výsledky našeho snažení.
Žáci 3.A navštívili výstavu v Památníku A.Muchy, jaké měli zážitky si můžete přečíst níže.
Deniska
Dnešní generace je strašně rozmazlená, protože máme elektřinu. Auto nás všude doveze, myčka za nás umývá nádobí, pračka za nás pere… V dávné době všichni chodili pěšky, nádobí umývali v rukách (no aspoň myslím) a prádlo chodili prát k řece, nebo si vodu ze studny či řeky dovezli ve škopku domů…
Na výstavě „Velké prádlo našich prababiček“ jsme se dozvěděli o praní více. Prováděla nás moc milá paní, která nám říkala, jak se co jmenuje a jak se to používalo. Mohli jsme si i pár věcí vyzkoušet. Pralo se v pondělí, proto v neděli uvařili víc jídla, aby zbylo na další den. No mně by se nechtělo prát v rukách, to je tím, že jsem rozmazlená, protože mám doma pračku, která pere za mě. Na výstavě mě zaujala ruční pračka a také modřidlo, protože jsem o něm nikdy neslyšela. Zaujalo mě, že se prádlo sušilo na trávě. Na výstavě bylo plno zajímavých věcí. Chtěla bych žít v dávné době bez elektřiny, ale sestře bych to nemohla udělat. Tento den byl moc moc pěkný.
Matouš
Šli jsme do Památníku Alfonse Muchy. Dozvěděli jsme se plno zajímavostí ze starodávna o praní. (asi před 200 lety – pozn.pí.uč.) Nejlepší bylo na tom to, že jsme si mohli něco vyzkoušet. Po cestě jsme si prohlédli zatím rozpracovanou výstavu k Osvobození Ivančic uvnitř Městského úřadu. (Ve škole jsme si o osvobození našeho města řekli více – pozn.pí.uč.). Všem se nám to hrozně líbilo a užili jsme si to.
Fanda
Byli jsme se třídou na výstavě a ta se jmenovala “ Velké prádlo našich prababiček“. Bylo tam několik zajímavých věcí, nejvíc mě zaujal mandl. Mohli jsme si vyzkoušet, jak se dřív pralo. Výstava se mi moc líbila.
Lucka
Dnes jsme šli do Památníku A. Muchy. Zaujaly mě žehličky a pračky. Paní průvodkyně byla moc hodná. Také jsme si mohli vyzkoušet hodně věcí. Moc se mi to líbilo.
Vítek
Byli jsme se třídou na výstavě Prádlo našich prababiček. Paní průvodkyně byla hodná. Zaujaly mě staré pračky. Taky tam bylo plno starých žehliček. Mohli jsme si vyzkoušet, jak se dříve pralo. Výstava se mi líbila.
Kačka H.
Dnes jsme šli do Památníku Alfonse Muchy. Mohli jsme si tam vyzkoušet pár věcí. Paní průvodkyně byla moc hodná. Dozvěděla jsem se, že se pralo v pondělí. Zaujaly mě žehličky a pračky. Moc se mi tam líbilo.
Kuba
Dnes jsme šli do Památníku A. Muchy. Šli jsme tam 3.vyučovací hodinu. Mohli jsme si vyzkoušet, jak se pralo dřív. Zaujaly mě ruční pračky. Líbilo se mi to.
Anička
Šli jsme do Památníku A.Muchy. Mohli jsme si vyzkoušet, jak se dřív pralo. Měli tam i tři ruční pračky. Mně se líbily staré a zajímavé žehličky. Tento den se mi moc líbil.
Viky
Šli jsme na výstavu do Památníku A.Muchy s názvem Velké prádlo našich prababiček. Dozvěděli jsme se, že k praní potřebovali: necky, valchu, škopek, putnu… (Pozn. putna – dřevěná nádoba s popruhy na záda) Prali vždy v pondělí. Prádlo sušili na trávě. Mohli jsme si i něco vyzkoušet. Moc se mi to líbilo.
Marcelka
V pátek 17.dubna jsme byli na výstavě v Památníku A.Muchy. Líbila se mi tam ruční pračka, valcha a necky. Mohli jsme si vyzkoušet i některé věci. Paní průvodkyně byla hodná. Nevadilo jí, že se ptáme na otázky, spíš byla ráda. Moc se mi to líbilo.
