SOVY

To je život soví –

houká, létá, loví.

Je to noční dravec,

velmi dobrý lovec.

Sovy vylétávají na lov v noci.  Mají ostré zobáky, silné pařáty, vynikající zrak a sluch. Jejich hebké peří jim umožňuje bezhlučný let. Na Zemi žije více než 130 druhů těchto živočichů. Většina lidí zná sovu pálenou, výra velkého, sýčka obecného, sovici sněžnou.

Sovy mají přemýšlivý výraz, proto se ve starověku staly symbolem moudrosti. Lidé je opředli mnoha pověrami. Houkání sýčka signalizovalo příchod smrti.

Pověrám už dnes nevěříme, sovy ochraňujeme. Některé odchováváme v zajetí. Ve volné přírodě je jim však lépe.

My jsme si sovy namalovali ve výtvarné výchově.

Budou nám sloužit jako schránka na vzkazy.

                                                                                                                                                                                                                                                          Mgr. Jarmila Loudová

Podzimní čas je časem sklizně zeleniny a ovoce. Příroda nás obdarovává hezkými tvary, krásnými barvami a nespočetně velkým množstvím rozmanitých chutí. Využili jsme tvaru hrušky a pomocí tzv. špendlíkové techniky jsme v hodině PČ vytvořili pana Hrušku. Je to veselý chlapík, dohlížející na poslední práce na zahradách. Vesele se při tom usmívá, protože s dobrou náladou jde všechno líp.

Práce žáků 3.A

Erby měst

Každé město má kromě svého názvu také erb. Váže se k němu většinou nějaká pověst. Jednotlivé části erbu nesou určitý význam.

Protože v letošním roce cestujeme po České republice a navštěvujeme větší města jednotlivých krajů, rozšířili jsme si naše poznání i o bližší seznámení s erby, které k těmto místům patří.

Malovali jsme podle barevných předloh, následně jsme se snažili dohledat, jak erby vznikly.

Jedna z nejpoutavějších pověstí se vázala k městu Trutnov. Zde se každoročně jako připomínka pověsti konají v květnu „Dračí slavnosti“. Jsou doprovázené bohatým kulturním programem. O tuto pověst se s vámi podělíme.

DRAČÍ POVĚST

Odehrává se v dobách vlády knížete Oldřicha. Ten vyslal rytíře Albrechta do místa, kde dnes leží město Trutnov, aby tu založil město a osídlil ho. Pan Albrecht si s sebou vzal dva šikovné tovaryše. Při cestě místním hlubokým lesem uslyšeli hrozivé krákání krkavce. Vydali se za jeho zvukem a objevili v lesní rokli draka. Polekali se, běželi k Albrechtu z Trautenbergu zvanému „Trut“. Vydal se nebojácně do lesa, draka zabil a přinesl ho lidem. Později vycpaného draka pověsili v první kamenné věži, kterou u bran města postavili. Na počest Albrechtova hrdinského činu dostalo město po statečném rytíři jméno Trutnov.

Ačkoli jsme ke každému městu podobné pověsti nenašli, práce nás bavila. Svědčí o tom krásné erby, které nyní zdobí chodbu před naší třídou.

Těšíme se, co vše se při poznávání naší vlasti dozvíme příště.

                                                                                                            Mgr. Jarmila Loudová

Veselá mysl – půl zdraví

Udržet si dobrou náladu není mnohdy jednoduché. Dospělí i děti jsou vyčerpáváni každodenními povinnostmi. Když k tomu nastoupí sychravé podzimní počasí, je obtížnější udržet si dobrou náladu. My, rodáci z kraje Vladimíra Menšíka, bychom měli humorem a optimismem sršet každý den. Ale zamračené obličeje na ulicích toho nejsou dokladem. To, že smích pomáhá, a dokonce i léčí, odborníci ví již dávno. Výzkumy dokázaly, že smích posiluje imunitu a krevní oběh, zmírňuje negativní účinky stresu, zlepšuje činnost mozku, je i prevencí proti onemocněním srdce.

Abychom si význam dobré nálady vzali k srdci, namalovali jsme celou sérii veselých obličejů. Drobné hlavičky dětí a dospělých různých národností doprovázely 2 velké siluety kreslené tuší.

Výslednými pracemi jsme si ozdobili chodbu, která směřuje k naší třídě. Když je budeme mít neustále na očích, snad si dobrou náladu lépe udržíme.

Pokud si chcete udržet zdraví a mládí po dlouhou dobu – naučte se smát!

Mgr. Jarmila Loudová a žáci 5. A

Podzimní hrátky

Podzim je období plné barev, podporuje naši fantazii a tvořivost. Inspiruje nás k výzdobě našich domovů. Existuje nepřeberné množství námětů, jak zobrazit listy, holé stromy.

K podzimu však nepatří jen proměny přírody. Utkali jsme si z papíru konvičky na čaj. Ty jsou v chladných podzimních ránech velmi zapotřebí.Vyhráli jsme si s podzimní tematikou nejen v hodinách výtvarné výchovy a praktických činností, nýbrž jsme ji zakomponovali i do hodin anglického a českého jazyka. O část své tvorby se s vámi podělíme prostřednictvím fotografií.

                                                                                                            Mgr. Jarmila Loudová

Každý z nás se již někdy ocitl alespoň na malou chvíli sám v lese. Člověk se v takové situaci cítí nejistý. Slyší zvuky, které dříve nezaslechl. Padne na něho tíseň – tíživý pocit, že není v lese sám. Většinou nastoupí pocit strachu.

Naše fantazie začne pracovat „na plné obrátky“. Zdá se nám, že i obyčejné stromy oživly. Tyto pocity byly motivací při naší malbě stromů stejně jako učivo přírodovědy, kde jsme se na úvod věnovali základním podmínkám života, opakovali jsme obecné učivo

o neživé a živé přírodě.

Stromy jsme malovali holé bez jakýchkoli příkras. Kmenovou část jsme upravili tak, že při dotyku na kůru našich namalovaných stromů cítíme drsnost, nerovný povrch jako

v reálném přírodním prostředí.

A jak jsme malovaným stromům vdechli život? Do kmenu jsme umístili obličej. Stromy najednou vypadaly jako my lidé.

Chraňte stromy – poskytují nám chládek, produkují kyslík. Zaslouží si to.