13.říjen byl pro všechny školáky a pedagogy posledním společným dnem ve škole. Byly to poslední chvilky plné nervozity a obav.Co nás čeká? Tentokrát pohlížíme na příští dny a týdny
s velkými obavami. Na jaře se školy uzavřely na několik měsíců a nikdo tak dlouhé odloučení nepředpokládal.Před počátkem školního roku jsme opakovaně slyšeli sliby, že školy uzavřeny určitě nebudou, a přesto se tak stalo. Chápeme vážnost situace a jsme si vědomi toho, že to
v současné situaci epidemiologové vyhodnotili jako nezbytné. Uzavření škol má dopad nejen na vzdělanost našeho národa, ale u dětí mladšího školního věku narušuje pevnost základních návyků, které trvá obnovit mnoho týdnů po skončení těchto opatření. O dopadu v sociální  sféře nemluvě.

Přesto jsme v rámci tohoto dne prožili i několik krásných chvilek.  V letošním roce jsme se právě v tento den na dálku propojili s naší spřátelenou školou – dětmi ze Sládkovičova.Několik týdnů příprav se naštěstí dočkalo vytouženého cíle. Stihli jsme to doslova v hodině dvanácté.

Ve společných rozhovorech před naším online propojením jsme překvapivě zjistili, kolik vazeb mají mnozí naši spolužáci právě se Slovenskem. Pocházejí odtud někteří tatínkové  a maminky děti, jiní zde mají příbuzné.

Jak propojení probíhalo?

Naši školu, obec a třídu stručně představil Jáchym. Zvládl to skvěle. Před kamerou se postupně vystřídali téměř všichni žáci 4. A, výjimkou byl jeden nemocný chlapec.  Poté se nám na druhé straně kamery představili žáci 1. ročníku pod vedením své paní učitelky – Mgr. Manekové. Navzájem jsme se naučili krátkou dětskou říkanku ve slovenském jazyce, slovenské děti ji zvládly bravurně v češtině. Tentokrát chyběl zpěv, ten už v tuto dobu nebyl povolen.

Závěrečné slovo jsem si vzala já. Věděla jsme již, že nás čekají v České republice nelehké chvíle, ale všechna má slova byla plná naděje.

Doufáme, že se školy brzy znovu otevřou a všichni se ve zdraví sejdeme.

Přejeme všem lidem pevné zdraví. Věříme v lepší zítřky. Snad jednou podobná omezení natrvalo pominou.

Autor fotografie žáků 4. A v průběhu online propojení: Mgr. S.Maneková

Podzim je již v plném proudu stejně jako letošní školní rok. Naučit děti navzájem spolupracovat je velmi důležité. S radostí sleduji, jak se při skupinových aktivitách postupně zlepšuje schopnost tvořit, naslouchat jeden druhému. Žáci již dokáží přijmout rozdělení rolí ve skupině, vnímají přínos každého jedince pro výsledek celého tým a učí se ocenit i práce ostatních skupin.

Ve výuce se snažím rozvíjet i další schopnosti žáků. K plánování a řešení problémů značnou měrou pomáhá tvorba myšlenkových map. Grafické uspořádání klíčových slov doplněné obrázky umožňuje dětem pochopit vzájemné vztahy a souvislosti v rámci zadaných témat.

Často s dětmi užívám i metodu ALFA BOXU – tzn. tvorbu zásobníku klíčových slov k určitému tématu.

Všechny uvedené metody jsme propojili  v hodině  SLOHU.

Díky přehledným myšlenkovým mapám byly děti schopné s lehkostí souvisle vyprávět na dané téma. Lépe se jim tvořilo krátké vyprávění a klíčová slova jim usnadnila rozvoj slovní zásoby pro tvorbu rýmů a veršování.

Výsledné práce jsou dokladem toho, že práce děti velmi bavila.

Za kolektiv žáků 4. A Mgr. Jarmila Loudová

 

 

Žáci 7. B a 8. B dostali za úkol zpracovat den a jméno sv. Jiří a Žofie. Vybrané práce žáků si můžete prohlédnout níže ve fotogalerii.

Mgr. M. Křičková

 V hodinách slohu děti trénují nejen skládání různých slohových útvarů, ale velký důraz je kladen na komunikační dovednosti. Jedním z úkolů je vytvořit rozhovor. Koho se žáci rozhodli usadit do „křesla pro hosty“?

Nejprve jsem byla jejich cílem já – jejich třídní paní učitelka. Roli moderátorky převzala jedna z dívek ze třídy. Kladla postupně dotazy žáků, zatímco  další z děvčat se proměnilo v kameramanku  a natáčelo rozhovor na kameru. Ostatní žáci naslouchali odpovědím v rolích diváků.

Poté si měly děti zvolit jiné, pro ně významné osobnosti, se kterými by rády otevřeně  komunikovaly. Jednohlasně si všichni pro rozhovor zvolili pana ředitele naší školy  Mgr. Tomáše Chytku a starostu města Milana Bučka.

Chtěli jsme splnit veškeré náležitosti a zapojit opravdu všechny žáky. K seskupení otázek jsme užili  různé formy  – mobilní zařízení – interaktivní nástěnku i klasickou písemnou podobu.

Je třeba umět hosta také přivítat a patřičně se s ním rozloučit. Zájemci o roli moderátora a redaktora si připravili v písemné podobě úvodní i závěrečné slovo. Zvolili jsme si tři vhodné zástupce naší třídy. Opět byly aktivní dívky.  Postupně se v rámci dalších dvou rozhovorů vystřídaly.

Pan ředitel dětem poskytl rozhovor před Vánocemi v rámci vánoční besídky třídy. Souhlasil i s pořízením videozáznamu rozhovoru. Posloužil nám k přesnému zápisu odpovědí. To nám umožnilo uveřejnit i písemnou podobu části rozhovoru na webových stránkách naší školy. I ostatní školáci tak dostali možnost poznat blíže našeho současného pana ředitele.

Před Vánocemi jsme stihli shromáždit i dotazy pro pana starostu. Paní učitelka je přepsala do počítačové podoby a zaslala je panu starostovi spolu s pozváním do třídy 5. A během vánočních prázdnin. Ačkoli je pracovně velmi vytížený, obratem kladně odpověděl a čekalo nás báječné novoroční překvapení.

Pan starosta nás navštívil 7. ledna 2020,  tedy druhý školní den v novém roce. Strávil s námi téměř  celé 2 vyučovací hodiny. Předali jsme mu jako památku na tento den PAMĚTNÍ LIST. Poděkovali jsme mu zde i písemně za poskytnutý rozhovor a přiložili jsme k textu i počítačový otisk lidské ruky, do něhož jsme umístili jména všech žáků naší třídy ve školním roce 2019/2020.

Všichni účastníci našich rozhovorů byli trpěliví, ochotně a zcela otevřeně zodpověděli všechny naše dotazy. Mají naše velké poděkování. Umožnili nám přesvědčit se o tom, že ačkoli jsme ještě malými školáky, dokážeme se zapojit aktivně i do života a chodu celé školy    i města.

Všichni jsme byli pozváni na místní městský úřad. Už nyní se těšíme, že se s panem starostou v letošním školním roce ještě jednou shledáme.

      Mgr. Jarmila Loudová za žáky 5. A

Dne 20. prosince jsme v naší třídě 5. A přivítali ředitele naší školy Mgr. Tomáše Chytku. Pozvali jsme ho k nám ke společnému rozhovoru. Ze svých řad jsme měli zvolenou jednu redaktorku. Připravili jsme jí předem soupis otázek, které nás zajímaly.

Rádi bychom se s ostatními žáky školy o tento rozhovor podělili ve zkrácené písemné podobě. Některé dotazy jsme do písemné podoby rozhovoru nezahrnuli s ohledem na zachování soukromí našeho současného pana ředitele.

Pan ředitel u nás pobyl téměř celou hodinu.  Odpověděl nám otevřeně na všechny naše dotazy. Patří mu naše poděkování za jeho otevřenost  a ochotu komunikovat s námi.

Jak dlouho pracujete na této škole?

Na této škole pracuji 28 let. Ve školství celkem pracuji 33 let. Nejprve jsem učil 5 let v Dolních Kounicích.

Jak dlouho vykonáváte funkci ředitele na této škole?

Ředitelem této školy jsem devátým rokem, do funkce jsem nastoupil roku 2011 během prázdnin, kdy končil v této funkci předchozí ředitel – pan Mgr. Otmar Němec.

Jaké je to být ředitelem školy?

Je to nelehká úloha zajistit chod celé školy tak, aby byli spokojení zaměstnanci i žáci.

Co Vás na Vaší práci nejvíce baví?

Nejvíce mě naplňuje práce s lidmi, žáky.

Co obnáší Vaše práce – co musíte vyřizovat?

Zajištění provozních, organizačních záležitostí, jednání s rodiči, žáky, zřizovateli – zástupci města, hosty školy, velké množství písemností, které souvisejí s chodem školy.

Jaké předměty letos vyučujete?

Tělesnou výchovu a pracovní činnosti. Mám však aprobaci  kromě tělesné výchovy i pro biologii.

Vykonával jste někdy jinou práci než učitelskou profesi a pozici ředitele školy?

Ne, začínal jsem jako učitel, později jsem se stal ředitelem školy. Vykonával jsem funkci radního a jsem zastupitelem města.

Učíte raději na 1. nebo na  2. stupni školy?

Protože mám aprobaci pro 5. – 12. ročník, inklinuji více k žákům 2. stupně. Přesto rád nahlédnu i do tříd 1. stupně. Je zajímavé srovnávat náplň práce na různých stupních základní školy.

Chtěl byste dnes vykonávat jinou profesi?

Ne, jsem se svou volbou a profesí spokojený. Po ukončení základního vzdělání jsem absolvoval místní gymnázium a mé kroky směřovaly na pedagogickou fakultu. Jako aktivní sportovec jsem byl jednoznačně rozhodnutý pro aprobaci tělesné výchovy. Mám rád přírodu, proto jsem se rozhodl pro biologii.

Kolik tříd je v letošním roce na naší škole?

22 tříd, 10 tříd 1. stupně a 12 tříd 2. stupně.

Kolik je na naší škole dětí? Mají převahu chlapci nebo dívky?

Na naší škole je momentálně 498 žáků. Převahu mají dívky, je jich zhruba o 50 více než chlapců.

Chutnají Vám školní obědy?

Chutnají, jsem vděčný strávník, pochutnám si na jakémkoli jídlu. Domnívám se, že v naší školní jídelně vaří chutně, skladba jídel je pestrá, doplněná mnohými zajímavými doplňky.

Jaké jídlo Vám chutná ve školní jídelně?

Mám velmi rád svíčkovou omáčku s knedlíkem. Odmala jsem miloval krupičnou kaši a tu dělají rovněž výborně. Ale rád ochutnávám i zcela nová jídla.

Co byste dělal, pokud byste věděl, že Vám zbývá pouhý týden života?

Rozloučil bych se se školou, zaměstnanci. Popřál bych všem pevné zdraví a chtěl bych zbývající čas strávit se svými nejbližšími v klidném prostředí.

Proč nese naše škola název Základní škola T. G. Masaryka?

Všechno má nějaký název. Naše škola byla otevřená jako měšťanská škola v září roku 1930. Postavená byla Janem Fiegerem. Tehdy nesla název Jubilejní škola Masarykova. V dalších letech se názvy školy měnily. Současný název byl schválen až roku 1991.

Jaké je Vaše nejoblíbenější jídlo?

Za základ považuji polévku. Z polévek mám nejraději rybí polévku, poté chřestovou. Z hlavních jídel mám v oblibě ryby. Jsem rybář, a proto je mívám v jídelníčku častěji. Mám velmi rád omáčky – svíčková, rajská, koprová, křenová – z nich lze těžko vybírat.

Které je Vaše oblíbené vánoční cukroví?

Klasika – linecké cukroví, vanilkové rohlíčky, ale pochutnávám si i na dalších druzích. Sladké mám velmi rád.

Zpíváte si pro radost?

Mám s ohledem na spoustu povinností raději klid, ale občas si při nějaké příležitosti rád zazpívám.

Jaké děláte sporty? Jakým sportům jste se v průběhu života věnoval?

Na prvním místě mám fotbal, poté hokej a stolní tenis. V současnosti hraji závodně za Ivančice jen stolní tenis. Ostatním sportům se věnuji pouze rekreačně.

 Jaký máte oblíbený sport?

Zejména tři zmiňované sporty, které jsem hrál. Ale mám rád i volejbal, házenou, basketbal a další sporty. Bylo by jich hodně. Sport byl u mě vždy na prvním místě.

Když jste hrál fotbal, na jaké pozici jste hrál?

Byl jsem útočník a dával jsem hodně branek. S postupujícím věkem jsem postupoval přes záložníka k obránci. V bráně jsem nebyl, pouze na trénincích, případně při přátelských odpočinkových zápasech.

Máte zvíře – domácího mazlíčka?

Když jsem byl žákem základní školy, měli jsme doma pejska – křížence maltézského pinče s foxteriérem.

Nyní máme doma psa mého syna – pořídil si amerického stafordšírského  teriéra.  Občas mě s ním můžete venku také vídat.

Jaké je Vaše nejoblíbenější zvíře?

Jsem biolog a mám rád všechna zvířata. Sympatická je  mi z hlediska ekologie například panda.

Kolik máte pravých přátel?

Na to lze těžce odpovědět. Mám mnoho přátel. Praví přátelé jsou ti, na které se můžeme obrátit i v případě nouze. Pravé přátelství prověří vždy čas a životní události.

Kolik umíte jazyků?

Jazyk český, ruský, německý, na gymnáziu jsem měl i jeden rok latiny.

 Kam byste se chtěl podívat?

Kamkoliv. V naší České republice je mnoho krásných míst, ale rád zavítám i do zahraničí.

Jaký den máte nejraději?

Jakýkoli den, kdy se mi něco podaří. Užiji si zejména volnou sobotu, kdy mohu vyrazit do přírody, na ryby a mám příležitost si odpočinout od pracovních povinností.

Kolik je Vám let?

Je mi 56 let.

Máte sourozence?

Mám o dva roky staršího bratra.

 Kdy  a kde jste se narodil?

23. ledna roku 1964 v Ivančicích.

Jste křtěný? Pokud ano, můžete nám prozradit Vaše jméno dané při křtu?

Nejsem křtěný.

Jaké bylo Vaše dětství?

Skvělé. Užil jsem si ho s rodinou, sportem, často jsem pobýval v přírodě.

Měl jste jako dítě rád školu?

Z počátku ano, s přibývajícím učivem to bylo obtížnější, ale nemohu říci, že bych nerad chodil do školy. Chtěl jsem něčeho dosáhnout a k tomu bylo a je vzdělání zapotřebí.

O čem jste snil jako malý chlapec?

Chtěl jsem se věnovat sportu – být profesionálním sportovcem. Ale časem se můj zájem změnil na možnost předávání vztahu ke sportu dalším generacím a to mě směřovalo k učitelské profesi.

Byl jste na vojně?

Byl jsem na vojně. Při vysoké škole jsem absolvoval vojenskou přípravu, skládal jsem vojenskou zkoušku na konci vysoké školy. Dosáhl jsem takto četařské hodnosti. Po skončení studia jsem absolvoval již jen rok klasické vojenské služby.

Jaké auto se Vám líbí?

Líbí se mi více značek aut.

Jaké auto vlastníte?

Měl jsem  různá auta značky ŠKODA – např. Felícii, ale nyní mám KIU CEED.

Jaká je Vaše oblíbená barva?

Jako rybář řeknu, že je to  zelená. Je dobrá na oči, připomíná mi přírodu, kterou mám velmi rád.

Máte již vánoční stromeček?

 Ano, letos mám připravenou kavkazskou jedličku. Ale míval jsem i smrky, borovičky, jedle. Stromeček strojíme vždy na Štědrý den ráno.

                                                           Za kolektiv  žáků 5. A Mgr. Jarmila Loudová

V hodinách čtení jsme četli mnoho příběhů z prostředí fantazijního světa. Na jednom z příběhů Aloise Mikulky z knihy Modrá hvězda jsme se učili prožívat četbu všemi smysly.

Přečtené ukázky pro nás byly inspirací pro vlastní práce. Brzký příchod tmy je jako stvořený pro četbu napínavých příběhů plných fantazie.

Cestujte spolu s námi na křídlech fantazie na vzdálené planety, poznejte blíže naši Zemi v budoucnosti.

Mgr. Jarmila Loudová

Práce žáků: