Archiv autora: Jarmila Loudová

Na závěr 1. pololetí jsme vzpomínali i na adventní čas ve 4. A

V závěrečné třídnické hodině jsme se ve vzpomínkách vraceli ke společným zážitkům. Nejvíce živé byly vzpomínky na adventní čas.

Jak jsme ho v naší třídě prožili?

  1. listopadu jsme po delší odmlce usedli zpět do školních lavic. Čekala už na nás vyzdobená třída. Nechyběl adventní věnec, nastrojený stromeček, betlém a adventní kalendář. Každý den jsme poctivě otevírali okénka v kalendáři. 1. prosince proběhlo vyhodnocení nejlepších sběračů naší třídy. 4. prosince si oblékla paní učitelka čertovský kostým. Nahrazovala tak klasickou formu nadílky v minulých letech. Rozdávala nám vlastnoručně vyrobené kornouty s nadílkou. Třída ukrývala řadu úkolů, propojovala všechny předměty. Všechna zadání měla jeden společný znak –  tematicky souvisela s Mikulášem. 7. prosince jsme se spojili s dětmi ze školy ve Sládkovičovu. Připravili jsme pro ně delší online veršované přání. Zapojili se všichni žáci 4. A včetně paní učitelky. Také Slováci pro nás měli krátké vánoční pásmo. 17. prosince provoněl naši hodinu čtení teplý čajíček. Uvařila nám ho paní učitelka a my jsme si ho během četby patřičně vychutnávali. 18. prosinec byl plný vánoční atmosféry. Ráno se ocitla naše třída v „novém kabátku“. Děti vítala prezentace s hudbou, jen za svitu svící a vánočního stromečku vstupovaly do naší třídy. Celý den byl propojen tématem Vánoc. Projektový den byl završen rozdáváním dárků. Nechyběly tradice –  rozkrajovalo se jablko, pouštěly se lodičky. Závěrečné společné dopoledne minulého roku rychle uběhlo.

Naše cesty se rozešly. Všichni doufali, že se 4. ledna opět potkáme ve školních lavicích, ale  bohužel jsme se vraceli zpět k distanční výuce.

Těšíme se zpět mezi své kamarády. Vždyť i třídní kolektiv je prostředí, které je naším druhým domovem.

Ohlédnutí za společně strávenými chvílemi v průběhu prosince je pro nás plné hřejivých vzpomínek.

Mgr. Jarmila Loudová a kolektiv dětí 4. A

 

Netradiční závěr pololetí ve 4. A

Epidemiologická situace neumožnila vyučujícím klasické předání výpisu vysvědčení. Pouze naši nejmladší spolužáci – žáci 1. a 2. ročníku dostali své hodnocení i v tištěné podobě z rukou svých třídních paní učitelek.

Dlouho jsem přemýšlela, jak svým dětem zpestřit finální závěr pololetí ve virtuální podobě.

Ve středu 27. ledna jsem rodičům a dětem formou dopisu rozeslala poděkování za spolupráci. Snažila jsem se všechny povzbudit do příštích nelehkých dnů distanční výuky, které jsou ještě před námi. Tato situace je náročná pro nás všechny.

V distanční výuce je třeba respektovat pravidla slušného chování dvojnásob. Disciplína je nezbytností. Je toho tolik, na co je třeba se soustředit. Hlásit se o slovo zvednutím virtuální ručky, zapnout včas mikrofon. Neopomenout ho vypnout, když přebírá slovo náš kamarád.  Naslouchat druhému, nechat ho nerušeně pracovat, ocenit ho například zasláním „lajku“ k jeho práci. Jsou to maličkosti, ale na nich teď stojí celý náš virtuální školní svět.

Veškeré mé úsilí by bylo jednostranné, kdyby mezi námi – třídním učitelem, školou, rodiči a dětmi nepanovala shoda.

Za sebe musím říci, jak si vážím každého rodiče, který nám nyní s výchovou a vzděláním odpovědně pomáhá. U dětí s radostí pozoruji, jak se zdokonalují v zodpovědném přístupu k práci.  Není pro každého snadné bez neustálé kontroly paní učitelky  a pracovně vytížených rodičů plnit zadané úkoly. Většina žáků udělala velké pokroky.

Den pololetního vysvědčení – 28. leden roku 2021 – konečně nastal. Téměř všichni měli připravené webové kamery. Po skončení klasické online výuky začala virtuální třídnická hodinka 4.A.

V úvodu jsem dětem i rodičům znovu slovně poděkovala za jejich úsilí. Pro děti jsem měla ve sdíleném souboru vybrané části z památeční prezentace.

Průběžně ji od počátku roku dětem připravuji. K dnešnímu dni má desítky stran. Jsou na nich naše fotografie, mapuji zde jednotlivé práce a  naše zážitky z přímé i online výuky. Toto mé úsilí mi nyní pomohlo udělat zkrácený výběr z toho, co jsme spolu vytvořili, dokázali.

Dalším překvapením pro děti bylo velké srdce vytvořené z našich jmen. Utvořila jsem je v počítačové podobě.  Symbolizovalo třídu 4. A jako jednu velkou láskyplnou rodinu. Jak vnímám své žáky? Použiji slova, které řekl Pablo Casals: „Jsi jedinečný, jsi zázrak.“  A já dodávám, že jsme každý jiný, něčím výjimečný, zkrátka originál. Právě proto se mi žáci vždy vrývají tak hluboko do srdce.

Online rozloučení s dětmi mě vedlo k zamyšlení, na čem musíme zapracovat. Nebylo to snadné. Rozhodně to nejsou kvanta nových informací, ale potřebujeme naučit se nevzdávat se při prvním neúspěchu. Jít si za svým cílem, překonávat překážky a pomáhat si navzájem, abychom se k cíli dostali v co největším počtu.

Tento cíl jsme si prožili o to více, že jsem zvolila hudební vyjádření. Vzpomněla jsem si na píseň s názvem „PROTOŽE TO NEVZDÁM“. Ačkoli byla složena za jiným účelem, vystihla vše podstatné. Právě tato píseň byla finální virtuální tečkou za 1. pololetím školního roku 2020/2021 v naší třídě. Krásná melodie a text s hlubokým odkazem ve mně dlouho doznívaly. Pevně věřím, že tomu bylo stejně i u mých žáků.

Všem přeji za sebe a své žáky dostatek sil, energie a pevné zdraví. Nevzdávejme se a věřme v lepší zítřky.

Mgr. Jarmila Loudová  a kolektiv žáků 4. A

Správně vidíme jen srdcem, 4. A

Naši poslední výtvarnou aktivitu jsme motivovali výrokem z knihy Malý princ. Kdo by neznal moudrou myšlenku: „Správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné.“

Uvědomit si pravé hodnoty člověka je velmi důležité pro celý život. Mezilidské vztahy by měly být založeny na pocitu důvěry, ochoty druhým pomoci. Srdce je symbolem lásky, dobrosrdečnosti. Nejen v době Vánoc bychom měli mít svá srdce otevřená pro všechny lidi.

Výtvarné ztvárnění srdce bylo založené na kontrastu barev a linii čar.  Snad nám naše práce budou připomínat, jak důležité je vnímat druhé lidi  naším srdcem.

Mgr. Jarmila Loudová za kolektiv žáků 4. A

Manipulační aktivity v hodinách matematiky, 4. A

Distanční výuka nemůže nikdy nahradit možnosti přímé výuky. O to více si nyní užíváme v hodinách všechny úlohy, kdy modelováním a manipulačními činnostmi rozvíjíme své dovednosti a vědomosti.

V hodinách matematiky žáci s oblibou pracují s bankovkami a mincemi. Pestrost řešení ukazuje, jak rozdílné myšlení mají.

Používali  jsme tentokrát i  virtuální  bankovky a mince naší země.

V lavicích děti  pracovaly ve dvojicích, případně samostatně, většinou se zjednodušenou náhražkou platidel – s kartami s natištěnými čísly. Žáci museli přemýšlet o to víc, zda v dané hodnotě, opravdu bankovky existují.

Úkoly, kdy v rámci zadání žáci nebyli omezeni počtem užívaných bankovek a mincí, poskytovaly neuvěřitelné množství řešení.

Těžší bylo pro žáky vnímat obměny úloh, když měli užít právě jednu stovku, alespoň 3 tisícovky, atd. Podmínek ze strany učitele neustále přibývalo a problémové úlohy byly skvělou aktivizací pro celou třídu.

Nejcennější však byla fáze, při níž děti zadávaly vlastní úlohy, na základě svých řešení tvořily a formovaly úlohy pro své spolužáky.

Pevně věříme, že již nedojde k uzavření škol, protože by nám podobné aktivity velmi chyběly. Jsou k nezaplacení.

Jak se žákům dařilo, je patrné na několika fotografiích z dané hodiny.

                                                                                    Za kolektiv žáků Mgr. Jarmila Loudová

Příroda v zimě, 4. A

Letošní rok nám již přinesl ryze zimní počasí. Sněhová nadílka však dlouho nevydržela. Už jsme se smířili s tím, že opravdová zima přebírá svou nadvládu nad počasím velmi pozvolna.

O to více si zdobíme okolí své třídy zimními motivy krajiny.

Když jsme v přírodě probírali učivo o společenstvu lesa, učili jsme se, jak rozeznávat zimní živočichy podle zvuků, stop. Připomněli jsme si, kterak pomáhat zvířatům v zimním čase. Uložili jsme si nově získané poznatky do příštích let.

Pro navození zimní atmosféry jsme malovali stromy obsypané vločkami sněhu, na stromy jsme zavěsili krmítka. Do nich jsme nasypali a přilepili skutečné zrní. Nakrmili jsme tak symbolicky formou koláže stálé ptactvo.

Vypadá to v okolí vašich obydlí také tak? Pak patříte k těm, kteří jsou ohleduplnými milovníky přírody.

Kdybychom otevřeli okna dokořán, jistě by se k nám někteří ptáčci vydali za potravou. Zkombinovali jsme v naší tvorbě řadu doposud osvojených malířských technik. Vznikly plastické práce plné sněhu, zimní atmosféry – opravdová “ zimní idylka“.

Těšíme se na dny plné zimních radovánek. Vážíme si každého dne, jenž nás obdaří sněhovou nadílkou.

Pevně věříme, že  bude neustále přibývat lidí pečujících o přírodu.

Za kolektiv žáků 4. A Mgr. Jarmila Loudová

Ruce, 4. A

Ruce jsou složitou a citlivou částí lidského těla. Jsou složené z nervů, svalů, kostí. Vnímáme je jako samozřejmou část našeho těla, ale jsou v mnoha ohledech jedinečné. Dokáží neuvěřitelné věci. Mohou zachránit lidský život, ale i zranit. Někteří umělci je užívají místo plátna.

Ruce jsme zakomponovali do naší výtvarné práce. Až jednou pohlédneme na tuto kombinovanou kresbu voskovými pastely a malbu vodovými barvami, vzpomeneme si, jak rychle jsme vyrostli, dospěli.

Naše ruce jsme proměnili v symboly zimy. V obrázcích dětí se objevily zajímavé tvary a detaily.

Pozadí se vyzdobilo sněhovými vločkami.

Kéž bychom naše ruce užívali s rozvahou. Snad Vás pohladí naše ruce prostřednictvím našich obrázků.

Mgr. Jarmila Loudová

Eskymáci, 4.A

Eskymáci, ti se mají,

s tučňáky si povídají.

Žijí v ledové pustině,

s přírodou v souladu jedině.

 

Jejich život v dálce láká

každého malého poškoláka.

Vydejte se s námi do království ledu,

nebojte se, nehledejte v jejich světě žádnou vědu.

 

Tentokrát jsme se ve výtvarné výchově vydali až do Severní Ameriky, kde žijí domorodí obyvatelé – Inuité, známí pod názvem Eskymáci. Ve stručnosti jsme se seznámili s jejich životem.

S Eskymáky bylo veselo, malování nebylo obtížné. Při malbě jsme si uvědomili, jak lze rozpoznat rozdílné znaky jednotlivých ras i z obličeje.

Výzdoba chodby na nás nyní dýchá zimní ledovou atmosférou.

                                                                        Za kolektiv žáků 4. A Mgr. Jarmila Loudová

PŘÍBĚHY S VYJMENOVANÝMI SLOVY, 4.A

V rámci hodin českého jazyka děti tvořily vlastní krátká vyprávění ke zvoleným řadám VYJMENOVANÝCH SLOV. Výběr záležel na jejich uvážení. Snažily se do příběhů zakomponovat, co nejvíce slov vyjmenovaných a slov příbuzných. Jak se jim dařilo, posuďte sami v několika ukázkách:

Byt u Přibyslavi

Koupili jsme si nový byt u Přibyslavi. Táta Zbyněk byl velmi rád. Rodiče pořídili i nábytek.

Jednou jsme se vydali na výlet do Bydžova. Viděli jsme mnoho zajímavých věcí – na loukách kobyly, býky a ve městě plném obyvatel krásné památky. Výlet se nám vydařil. Ale s chutí jsme se vraceli do svého příbytku. Nadarmo se neříká: „Všude dobře, doma nejlépe.“

Kolektivní práce třídy 4. A z online hodiny

MŮJ KAMARÁD ZBYNĚK
Zbyněk je obyvatel Bydžova. Bydlí v malém bytě s rodiči.
Není tam mnoho nábytku. Jeho maminka zde pěstuje květiny a byliny.
Byt je na okraji města. V dálce jsou z něj vidět pastviny s dobytkem.
Mezi zvířaty jsou býci, králíci, kobyly a jejich mláďata.
Tráví zde spolu neobyčejné prázdniny.                                                             

   TOM. K.

  Naše farma v Hrabyni

Naše býčí farma je krásný příbytek. Máme tam i stáj, do které se schovává všechen dobytek. Nejkrásnější býk jménem Ferdinand pochází z Bydžova. Nejradši má černobýl a ostatní byliny. Jednou se lekl kobylky a rozbil zahradní nábytek. Tatínek na něj musel použít býkovec. Můj miláček je kobyla Hessa, velmi ráda na ní jezdím kolem celé Hrabyně. Chtěla bych ještě hřebce jménem Zbyněk. Bydlet na farmě je prostě nádherné.                                               

Laura K.

 Duch ve mlýně

Jednoho dne byla bouřka a blýskalo se. Najednou jsem uslyšel vzlykot ve mlýně.

Polykal jsem strachy, ale uviděl jsem strýce s lysinou. Poranil si lýtko o lyži.
Uvařil jsem mu čaj z pelyňku.

 Michal Kr.

 

Myš a hlemýžď
Na lesní mýtině u Litomyšle spolu žili myš a hlemýžď. Mysleli si, že se jim tam bude žít nádherně, ale mýlili se. I když si svůj domek z chmýří zamykali, nachomýtl se jim tam hmyz. Myš a hlemýžď se zrovna myli a z leknutí se myši smýkla noha a upadla. Domnívala se, že ji má zlomenou. Naštěstí to byl omyl. Vyskočila, rozdmýchala oheň, aby zatopila,  a v tu ránu hmyz ulétl. „My se máme,“ řekl hlemýžď.                                                                                                                                                        Jáchym T.

 

Sýkorka

Zbyněk bydlí ve  vesnici Přibyslav. Doma mají mnoho dobytka. Nejraději má kobylu Sýkorku. Ta miluje byliny a pelyněk. Jednou v noci, když se blýskalo, se vylekala a utekla. Ráno kobylu hledali všichni obyvatelé vesnice. Sýkorka byla schovaná v příbytku ve vedlejší vesnici u Litomyšle. Zbyněk byl rád, že ji našel a odteď si už všechen dobytek více hlídal.

                                                                              Daniel S.

Dovolená u Bydžova

Letos jsme byli na dovolené u Bydžova. Bydleli jsme v penzionu.
Náš pokoj vypadal jako byt. Byl to pěkný příbytek se starobylým nábytkem.

První den jsme šli na farmu, kde měli býka Zbyňka, bystrou kobylku a ostatní obyčejný dobytek. Na pastvině rostly byliny.

                                                                                                              Michal K.

 

Sýkorky

Venku bývá sychravo, začíná se brzy stmívat. Syn Adam často pozoruje z okna sýkorky. Tatínek pro něho vyrobil krmítko. Sype do něho sýkorkám zrní. Jednou se objevila kočka a vyskočila na krmítko. Adam zasyčel: „Jedeš pryč!“ Kočka se lekla a utekla. K večeři měl chlapec tehdy chleba se sýrem. Sytý Adam pak lehce usínal. V dálce slyšel sýčka.

                                                                                                                       Sabina Ř.

 

 

 

 

 

COVID- 19 očima dětí 4. A

V rámci dvou hodin SLOHU jsme se online věnovali i tématu, které nás nejvíce trápilo. Jak vnímají celou situaci sami žáci, pro mě bylo velmi zajímavé a poučné. Využili jsme v rámci  INSERTU informací  interaktivní bílou tabuli =  WHITEBOARD. Tvořili jsme ALFA BOX na dané téma a také jsme se naučili využívat T-GRAF – skvělou pomůcku pro třídění postojů a názorů dětí. Našli žáci i nějaká pozitiva na této situaci?

Jednoznačně převažovaly minusy, tedy proti. Ale nádherné bylo, že se opravdu našly i neuvěřitelně krásné myšlenky jako pozitiva. Např. fakt, že jsou základní členové rodiny pospolu,  tráví mnohem více času pohromadě. Bohužel to není umožněno všem. Jiní se cítí být naopak osamoceni, neboť jejich rodiče pracují např. v záchranných složkách a jsou doma mnohem méně, navíc jsou odtržení od prarodičů.

Pestrost názorů byla neuvěřitelná. Tyto aktivity mě přesvědčily o tom, že děti mnohdy podceňujeme a i  jejich vnímání problémů bychom se měli mnohem více věnovat.

Přejeme všem pevné zdraví a sdílíme s vámi alespoň několik ukázek z  ALFA BOXŮ = zásobníků slov k tomuto tématu.

Mgr. Jarmila Loudová za kolektiv žáků 4. A

Práce dětí: Jana J. a Sabina Ř.

Labyrinty, 4. A

V učivu českého jazyka jsme v rámci distanční výuky hodně opakovali. Prohlubovali jsme také naše znalosti – např. pravopis vyjmenovaných slov. Nacházeli jsme další slova, která pro nás z hlediska pravopisu byla a jsou obtížná. Vysvětlovali jsme si důkladně jejich významy.

Narazili jsme takto i na slovo LABYRINT. Vysvětlili jsme si široký význam tohoto slova. Krétský labyrint patřil neodmyslitelně do řecké mytologie k postavě krétského krále Mínóa.

Pro děti však bylo nejsnazší toto slovo uchopit jako bludiště. Snažily se vytvořit vlastní  labyrinty pro své spolužáky. Někteří žáci spletitý systém chodeb přesně rýsovali, jiní kreslili spleť čar ve zcela odlišných tvarech. Mnohá bludiště odrážela reálný život – např. nás směřovala na nákup do TESCA, jiný labyrint měl  zcela symbolický charakter.  Do dalších bludišť se promítaly zájmy autorů – např. záliba ve hře MINECRAFT. Mnohé z nich přenesly děti i do předškolních let. Tyto práce by mohly sloužit dětem k výukovým účelům v nižších ročnících.

Už nyní se těšíme, až budeme moci ve spletitém systému chodeb bloudit v přímé výuce. Nahlédněte na fotografie některých z nich.

Mgr. Jarmila Loudová za kolektiv žáků 4. A