Archiv autora: Jarmila Loudová

Ochraňuj Zemi, 3. B

Ochraňuj Zemi

Čas běží jako voda. 22. dubna jsme si opět připomněli DEN ZEMĚ. Tento svátek se slaví po celém světě. Je vhodnou příležitostí pro všechny z nás, abychom se zamysleli nad ochranou naší planety. Vysvětlila jsem dětem některé vztahy a souvislosti, snažila jsem se podpořit jejich vnímání reality, ochotu dozvědět se více.

  1. duben oslavuje Zemi jako místo, které umožňuje existenci života – lidí, živočichů i rostlin. Dává nám vzduch, který dýcháme, vodu, kterou pijeme, jídlo, bez kterého bychom nemohli být, prostor, v němž žijeme a mnoho dalšího. Její zdroje nejsou nevyčerpatelné, což často přehlížíme.

Lidé Zemi ubližují. Zamořují vzduch vypouštěním životu škodlivých a nebezpečných látek, znečišťují vodu v řekách, mořích a jezerech, ničí životní prostředí živočichům.Škodíme tím sami sobě, většinou jsme omezení a nedíváme se do budoucna. Ačkoli máme dar myslet, jsme v tomto ohledu velmi krátkozrací.

Myslím si , že je velmi důležité, aby děti od útlého věku vnímaly význam ochrany Země. Po celý týden jsme se všichni průběžně připravovali na oslavy DNE ZEMĚ. Sledovali jsme působivá videa, četli jsme zajímavé články. K rychlému přehledu všech možností, jak můžeme přispět k ochraně Země, jsme použili systém SHOUT IT OUT / v překladu Vykřikni to nahlas./. Pomocí tabletů, mobilních zařízení jsme své myšlenky v počítačové podobě odesílali paní učitelce. O svých nápadech jsme poté diskutovali. Podařilo se nám jich během krátké chvilky seskupit téměř 100. Snad nezůstane jen u slov, činy totiž mluví za vše.

Ve slohu jsme Zemi napsali krátké vzkazy. V hodině výtvarné výchovy jsme namalovali velké plátno, které zachycovalo prostředí našeho lesa. Každý přispěl kresbou zástupců živočišné a rostlinné říše. Krásná krajina nenarušená činností člověka bude zpestřovat okolí naší třídy. Výstupem našeho týdenního projektu byly jedinečné zážitky, namalovaná přírodní krajina, spousta dobrých nápadů sepsaných i v písemné podobě pro budoucí generace. Pevně věříme, že přírodní krásy zůstanou zachovány i pro naše děti a další lidská pokolení.

Co by to bylo za oslavu DNE ZEMĚ, kdybychom seděli jen ve třídě. Chyběly by nám ty opravdové prožitky. Udělali jsme si soukromou oslavu DNE ZEMĚ. Nemuseli jsme chodit daleko. Na pozemku školy máme krásnou travnatou plochu osázenou keři a stromy. Počasí nám přálo, bylo nádherně slunečno. V přírodě se ukrývalo 30 zástupců živých organizmů.

Schovala jsem dětem mezi houští, stromy i do trávy karty s jejich obrázky, názvy a základními informacemi o nich. Žáci pracovali ve skupinách. Vnímali okolní krásu a přitom opakovali učivo prvouky. Třídili 10 zástupců hub, rostlin a živočichů. Zapisovali si jejich názvy, zařazovali je podle společných znaků. Poté jsme si našli ve volné přírodě místo, kde nám bylo nejvíce příjemně. Na tomto místě jsem žáky na památku vyfotila. Pro zpestření však na všechny čekala i sladká odměna – vskutku přírodní poklad. Nikdo neuhodl, o co se jedná. Podle tvaru a váhy nepoznali sklenici se včelím medem. Každý ho ochutnal. Měla jsem radost, s jakou chutí si všichni přidávali. /Úplně zapomněli, že se těšili na pořádný kus čokolády a jiné cukrovinky./

Nejkrásnější pro mě v tento den bylo pozorovat, s jakou radostí se v přírodě žáci pohybovali. Byla jsem šťastná, protože se v jejich očích odrážela spokojenost. Snad se jim tyto okamžiky vryly do paměti. Když jsme tento den hodnotili, všichni si ho velmi pochvalovali. Pevně doufám, že pomohl upevnit můj odkaz pro všechny: „Dělejme vše pro to, aby okolní příroda byla stále krásná.“

Každý z nás může vykonat nějakou, byť drobnou věc kdykoli během roku, nemusí to být zrovna 22. dubna. Není třeba uklízet celý les či vysázet stromořadí. Námětů je okolo nás spousta. Pokud se budete pozorně dívat kolem sebe, jistě na něco přijdete. Děkujeme.

                                                            Za kolektiv žáků 3. B Mgr. Jarmila Loudová

Vodníci patří k vodě, 3. B

Vodníci patří k vodě

 

V prvouce jsme se učili o neživé přírodě. Její součástí je voda.

Vnímáme ji nejen jako základní podmínku života, ale také jako prostředí pro pohádkové postavy, které jsou všem dětem bezpečně známé – vodníky. Četli jsme si krátké úryvky z některých pohádek, poznali jsme postavu vodníka Čepečka od Václava Čtvrtka, viděli jsme kreslené hastrmany významného ilustrátora dětských knih – Josefa Lady, v hodině čtení jsme četli úryvek z knihy Karla Čapka – Devatero pohádek. V doktorské pohádce se objevil také vodník, byl hodně churavý, proto byl převelen z řeky do prostředí lázní. Sledovali jsme tuto pasáž pohádkového příběhu i ve filmové podobě. Doktora ztvárnil ivančický rodák Vladimír Menšík. Pořádně jsme se u ní zasmáli. Mohli jsme porovnat, že při filmovém zpracování dochází k úpravě pohádek oproti psané předloze. Českých pohádek a filmů, kde vodníci vystupovali, je vskutku mnoho.

Pro upevnění našich představ a rozvoj fantazie jsme si vodníky nakreslili v hodině výtvarné výchovy. Byli brčálově zelení, zdobil je pořádný klobouk a ozdobné pentličky. Hastrmánci – fešáci nám nyní zdobí chodbu u třídy. Všichni se usmívají, a tak z nich rozhodně nemáme strach. Vypadají mile a přátelsky, jsou jako živí. Ale oproti skutečným pohádkovým vodníkům nemají mokré šosy, malovali jsme totiž jen jejich portréty.

Ve volných chvílích si naše vodníky důkladně prohlédněte.

                                                                                                Mgr. Jarmila Loudová

Vodníčku, vodníčku,

máš pěkně mokrou vestičku,

na klopě míváš pentličku.

Na hlavě krásný klobouček,

 jsi fešný zelený klouček.

DSCF2605 DSCF2606 DSCF2607 DSCF2608 DSCF2609 DSCF2610 DSCF2611 DSCF2612 DSCF2613 DSCF2615 DSCF2616 DSCF2617 DSCF2618 DSCF2619 DSCF2620 DSCF2621 DSCF2622 DSCF2623 DSCF2624 DSCF2626 DSCF2627

 

Jarní věnečky, 3. B

Jarní věnečky

Slunné jarní dny nás přímo vybízejí k pohybu na čerstvém vzduchu. Když už jsme unavení, rádi si v přírodě odpočineme. Zaposloucháme se do zvuků přírody – šumění stromů, zpěvu ptactva. Louky, trávníky a záhonky jsou plné pestrobarevných květin.

A co si takhle uvít věneček při chvilkách odpočinku? Pampelišky září žlutě v trávníku, nasbírat je, to je otázkou chviličky. Pak už stačí jen pevně spojit dohromady stonky květů a vytvořit z nich věneček. Ukázali jsme si, jak ho plést.

Pro každého z nás jsme skutečný věneček nevytvářeli záměrně. Nechceme porušit krásu květin ve volné přírodě,vždyť květy i listy používáme i ke sběru, využíváme jejich léčivé účinky.

A tak jsme si věnečky a květiny pro ně nakreslili, nepotřebovali jsme je trhat. Z papíru jsme vystřihli věneček ve tvaru srdce, na něho jsme umístili květy tulipánů a dalších jarních květin ze zahrady. Nemohou se vyrovnat skutečnému kvítí, ale přesto mají své kouzlo.

V českém jazyce nyní poznáváme vyjmenovaná slova po V. O to víc jsme si zažili i pravopis a význam slova vití a jeho rozdíl oproti slovu vytí.

V pohádkách vily věnce na paloučcích v hlubokých lesích víly.

My dnes stavíme přepychové vily, honíme se z práce do práce a na vyprávění pohádek dětem např. o vílách, ani na pobyt v přírodě a možná i to vití věnečků s našimi dětmi nám většinou nezbývá čas.

Je to škoda. Těšme se z jara a krásy jarní přírody.

                                                                 Mgr. Jarmila Loudová

DSCF2598 DSCF2599 DSCF2600 DSCF2601 DSCF2602 DSCF2603 DSCF2604

POZNÁVÁME HOUBY, 3. B

POZNÁVÁME HOUBY

 

Hříbku, hřibe, ukaž se mi,

už se nekrč někde v zemi.

Vystrč na mě hlavičku,

pojď do mého košíčku.

Možná by nám naše veršíky mohly pomoci při hledání hub v lese, určitě nám dodají kapičku trpělivosti. Víc než schopnost rýmovat v lese však uplatníme pozorné oči a znalosti, které postupně získáváme v hodinách prvouky, v pozdějším věku v přírodovědě a přírodopisu. I když nám začalo teprve jaro, už nyní se připravujeme na houbařskou sezónu.

Nejvíce hub roste v období léta a podzimu. Nacházíme je v lesích i na loukách. Každá houba má v lesním prostředí své pevné místo. Muchomůrky zdobí zelené mechové koberce svými červenými klobouky, bedly vypadají na zemi jako malá paraplíčka, žlutá kuřátka a lišky rozzáří zelený porost “ slunečními paprsky“.

I když jsou houby hůře stravitelné, jsou příjemným zpestřením jídelníčku. Mají v našem životě své pevné místo. Tvoří samostatnou skupinu živých organizmů. Často žijí v symbióze s rostlinami, vzájemně si pomáhají při růstu a získávání živin.

Které houby jsou nejlepší?

Je snadné odpovědět. Jsou to ty, které si v lesích sami nasbíráme. Bez znalostí hub se však neobejdeme. Sbírat můžeme jen jedlé druhy, pozor musíme dávat na záměnu s houbami nejedlými, případně i jedovatými. Na otravu houbami zemřely desítky lidí, to mějme neustále na paměti. Naučili jsme se houbařské desatero. Budeme respektovat hlavní zásadu – do košíku nesbíráme houby, které bezpečně nepoznáme.

Těšíme se na novou houbařskou sezónu. Připravili jsme si vlastní základní malý atlas. Houby jsme v něm popsali a nakreslili. Sledovali jsme několik prezentací a pořadů o houbách, navodily nám příjemné chvíle.

Všem houbařům přejeme plné košíky „praváků“ a dalších chutných hub.

Snad vás v lese potkáme nejen na houbách. Odpoutejte se občas od hluku města a vydejte se číst z nejkrásnější knihy života – přírody.

Číst v ní mohou všichni, kteří ji mají rádi a chtějí jí blíž rozumět. Na společné setkání v lese se těší žáci 3. B.

                                                                                     Mgr.Jarmila Loudová a žáci 3.B

 

Bylinky patří do každé rodinky, 3. B

Bylinky patří do každé rodinky

V učivu prvouky jsme poznávali několik týdnů základní zástupce léčivých, plevelných, jedovatých a okrasných rostlin. Každá rostlina byla něčím výjimečná. Poznat byliny podle fotografií a obrázků je snadné. Ale dokážeme je sami namalovat natolik přesně, aby je podle naší kresby poznali spolužáci?

Právě kresba vybraných druhů bylin byla naším úkolem v hodině výtvarné výchovy. Z přichystané výstavky obrázků bylin si každý žák vybral jednu jako předlohu pro svou kresbu. Snažil se ji co nejlépe zachytit.

Zopakovali jsme si, jak provést náčrt – rozvrhnout si tvar, velikost a přitom nezabíhat do detailů. Ke kresbě jsme užívali pastelky s názvem PROGRESSO. Jsou oproti obyčejným pastelkám lépe roztíratelné, mají výraznější odstíny.

Všichni jsme se snažili. Na počátku práce jsme se bylinkám přiblížili pomocí nádherné prezentace, paní učitelka provoněla třídu vůní květin z rozprašovače, přinesla nám i skutečný pozdrav jara – voňavé květy fialek.

Na nejlepší tři malíře tentokrát čekala sladká perníková odměna. Pochvala však patří všem, na každém obrázku bylo vidět velké úsilí.

Zda se nám nelehký úkol podařil, posuďte sami na fotografiích našich obrázků.

                                                                          Mgr. Jarmila Loudová

Netopýři víří vzduchem, 3. B

Netopýři víří vzduchem

Kdo to slyší létající myši?

Budeš-li mít jejich školu,

budeš spáti hlavou dolů.

Létat umí, to si piš,

copak o nich vlastně víš?

Netopýr je savec, který není mezi lidmi příliš oblíbený. Je opředen mnoha pověstmi. Vypadá jako okřídlená myš, je výjimečný způsobem života. Ožívá v noci, kdy vyráží na lov.

Nemůže chodit, protože má příliš hubené stehenní kosti, o to lépe létá Řadí se mezi letouny. Orientuje se v prostoru pomocí odrazu zvukových signálů.

Narazili jsme na něho mezi vyjmenovanými slovy po P, namalovali jsme si ho ve výtvarné výchově. V českém jazyce jsme si o něm řekli základní informace.

Zkombinovali jsme různé materiály, namalovaní netopýři jsou jako živí.

                                                                                                Mgr. Jarmila Loudová

 

Nerozluční kamarádi, 3.B

Nerozluční kamarádi

Často si připomínáme pravidla chování, hovoříme spolu o významu tolerance, přátelství.Ačkoli víme, že bychom k sobě měli být vždy ohleduplní, není jednoduché se zachovat v každé situaci zcela správně.

Kdo je to opravdový kamarád? Jak být dobrým přítelem někomu blízkému? Jaké by měl mít přítel vlastnosti? Všechny tyto otázky jsou vděčným tématem rozhovorů ve třídě. Komunikace je důležitou součástí výuky, patří do téměř všech předmětů.

Nerozlučné kamarády jsme si také namalovali. Jejich symbolem byly dvě dětské postavičky. Oblékli jsme je podle své fantazie. Všechny dvojice měly společný znak – podané ruce – symbol ochoty pomoci druhému. Všichni malovali jednu dvojici. Tvořili ji chlapec a dívka. Z nich jsme pak sestavili větší skupinky.

Bylo by krásné, kdybychom dokázali být sobě navzájem dobrými přáteli. Naše nakreslené děti vypadají, že se jim to daří. Zvládneme to také?

                                                                           Jarmila Loudová

 

Rozkvetlá zahrádka, 3. B

 

Rozkvetlá zahrádka

V hodinách prvouky se nyní zabýváme rostlinami. Učíme se základní stavbu jejich těla, význam, třídění do skupin.

Pouštěli jsme si prezentaci z výstavy květin FLORA OLOMOUC s hudebním doprovodem, který oslavoval krásu květů.Nejvíce nás zaujaly venkovní prostory osázené stovkami tulipánů nejrůznějších barev. Motivovaly nás k malbě těchto květů.

Nakreslili jsme je v květináčích, neboť víme, že ve vázičkách nemají jejich květy dlouhou výdrž. Jejich pestré barvy zkrášlují záhony téměř všech zahrádek a jsou oblíbené pro vazbu kytiček v nákupních domech i malých květinářstvích. Lze si je tu koupit po celou zimu.

Naše tulipánky vydrží i několik let. Dokud jim nevyblednou barvy, budou nám připomínat, jak rychle míjí čas a blíží se jaro.

Výstavou květů všech malých malířů nám vznikla na chodbě před třídou pěkná rozkvetlá zahrádka.

 

 

                 Milé jaro přichází,

                 krásné barvy s sebou přináší.

                I starostí hromádka

                 je každá rozkvetlá zahrádka.

                                                                       Mgr. Jarmila Loudová

Rozloučení se zimou, 3.B

Rozloučení se zimou

 

Definitivně jsme se rozloučili se zimou v hodině výtvarné výchově. Namalovali jsme si krajinu jako z Ladových obrázků. Na obloze pluly mraky podobné peřinám plným sněhových vloček. Domky měly střechy pokryté sněhovou pokrývkou, zkrátka ideální představa zimy.

K dosažení plastického efektu jsme použili koláž, užili jsme papírové vrstvené kapesníčky. V přírodě přibývají vrstvy sněhu postupně. Stejně tak se nám postupně kupily i v mracích a sněhových pokrývkách na našem výkresu.

Počasí v letošním roce zimu příliš nepřipomínalo. Obrázky našich sněhem přikrytých chaloupek jsou tak posledním rozloučením se zimou.

Uteč, zimo, pryč,

předej jaru klíč.

Mgr. Jarmila Loudová

Máme rádi zvířata, 3. B

Máme rádi zvířata

S dětmi si pravidelně připomínáme jednotlivé tradice. Významný předěl mezi zimním časem a příchodem jara tvoří masopustní období. K němu patří pestré masky.

Aby byly nadčasové, zvolili jsme si motivy z přírody. Se zvířaty se potkáváme ve čtení v rámci bajek, v pohádkách.V anglickém jazyce jsme nyní jako doma mezi domácími zvířecími mazlíčky, a tak pro nás byla malba příjemným zpestřením učiva.

Malovali jsme všichni pilně, odměnou jsou nám slušivé masky.

                                                                                                            Mgr. Jarmila Loudová