Archiv autora: Jarmila Loudová

Podzimní skřítci, 5.B

Sychravé podzimní počasí se již naplno přihlásilo. Dny se krátí a sluneční paprsky nás tolik nehladí po tváři. O to více se objevují mlhy a ranní chlad.

Podzim má však i své kouzlo. Žádná jiná část roku nedokáže vykouzlit tak pestré kabátky pro listnaté stromy. Právě tvary listů se staly hlavním prvkem v naší tvorbě podzimních skřítků v praktických činnostech.

V barevných odstínech podzimu jsme z papíru vystříhali těla skřítků a jejich kloboučky. Všichni jsme vyráběli dva skřítky ve dvou odlišných velikostech. Sestavili jsme z nich pěknou podzimní dekoraci.

Nejobtížnější byly tvary tělíček z javorových listů. Děti se snažily, dokonce zvládly ozdobit kloboučky skřítků drobnými lístečky.

Za proměnou počasí a krajiny sice nestojí žádné pohádkové bytosti, přesto jsme podzimu s chutí vdechli život prostřednictvím malých postaviček. Stále jsme malí, hraví a rádi se vydáváme do pohádkového světa. Zcela přirozené pochody pak mohou získat nádech tajemna.

Naši podzimní skřítci nám budou skvělou inspirací pro tvorbu pohádkových příběhů. Brzy si je ve slohových hodinách zkusíme vytvořit.

                                                                                                           Mgr. Jarmila Loudová

 

ANTISTRESOVÝ DEŠTNÍK, 5.B

Nedávno jsme v hodinách výtvarné výchovy malovali vlastní návrhy deštníků.

Přinesla jsem dětem do hodiny starší deštník, abychom měli srovnání s reálným designem tohoto užitečného vynálezu. Nebyl zdaleka tak pěkný jako jejich návrhy, a tak jsem se rozhodla, že nám poslouží k originálnímu účelu.

Všichni žáci nakreslili drobnější obrázek, který by podle jejich mínění mohl kolemjdoucí upoutat a pozvednout jejich ne vždy veselou náladu. K obrázku děti připojily

i krátké vzkazy, jež by ostatní mohly povzbudit, rozveselit. Našly si na plátěném povrchu místečko pro svou práci, obrázek se vzkazem na povrch přilepily.

Výsledná práce mi vykouzlila úsměv na rtech, což posílilo moji víru v to, že pro dobrou náladu stačí opravdu i maličkosti. Když jsem se začetla do jejich slov, zaplavil mě pocit radosti.

Deštník již nebude sloužit jako ochrana před deštěm, nýbrž před špatnou náladou a stresem, kterého je kolem denně dost a dost. Budeme ho zajisté v mnoha situacích potřebovat.

Myslím si, že by se podobný antistresový deštník hodil do každé domácnosti.

Pokud zavítáte do naší školy se špatnou náladou, navštivte nás. Rádi vám náš antistresový deštník na chvíli zapůjčíme.

                                                                                             Mgr. Jarmila Loudová

 

Příklady vzkazů dětí: „Buď v poho!“

Se špatnou známkou musíš bojovat.

Usměj se.

Zdravíčko.

Buď rebel.

Směj se jako já.

Usmívej se a rozdávej radost.

Nenechej se ničím rozhodit.

Úsměv pomůže všem.

Kamarády buďme všem, společně vše dokážem.

Úsměv máš na rozdávání.

Nebuď smutný, buď zdravý.

Hezký den.

Mějme se rádi.

deštníky 024 deštníky 025 deštníky 028 deštníky 029 deštníky 030 deštníky 031 deštníky 032 deštníky 033 deštníky 034 deštníky 035 deštníky 036

 

DEŠTNÍKY – „kamarádi do nepohody“, 5.B

V posledních dnech nás často trápí chladné počasí a vytrvalý déšť. Bohužel si s námi počasí hraje natolik, že nám mnohdy proprší veškerý volný čas – zejména volné víkendy.

A tak jsme měli dostatek času přemýšlet o tom, co vše o dešti víme.

Jak vzniká déšť? Čím větší je teplo, tím více vody se vypařuje. Vodní páry stoupají vzhůru, tvoří mraky. V chladnějších výškách se pára srazí v kapky vody. Ty se ve vzduchu neudrží a padají z mraků právě v podobě deště.

I když máme raději slunečné počasí, příroda vodu potřebuje. Déšť zavlaží půdu – lesy, louky, pole, zahrady. Nesmí být ale ani příliš vytrvalý, jinak způsobuje rozvodnění vodních toků, záplavy. Všeho má být tak akorát, i deště.

Aby nás deštivé počasí nezaskočilo, měli bychom být denně vybaveni deštníkem.

Předchůdce deštníku byl vynalezen již před 4 000 léty. Začátkem 16. století se deštník stal populární zvláště v severní Evropě. Dříve ho nosily hlavně ženy, mezi muži ho proslavil

až v 18.století perský cestovatel a spisovatel Jonas Hanway.

První evropské deštníky byly vyrobeny ze dřeva, byly potaženy napuštěným plátnem a měly vyřezávané rukojeti z tvrdého dřeva. V roce 1852 vynalezl Samuel Fox ocelovou konstrukci deštníků. Skládací systém se objevil až ve 20.století .

Deštníky se vyrábí v různých barevných provedeních, ochraňují nás před deštěm i padajícím sněhem. Bývají pokryty nepromokavým materiálem tvořeným látkou, či plastovou fólií. Mají držadlo. Pro lepší uskladnění většinou kupujeme deštníky skládací. Jsou skvělými módními doplňky.

Na chvíli jsme si ve výtvarné výchově zahráli na módní návrháře a navrhli jsme si vlastní podobu deštníků – lišili jsme se tvarem, barevným provedením. Deštníky jsme umístili do sítě čtverců. Vždy jsme volili kontrastní barvy, zopakovali jsme si rozdíly mezi studenými a teplými barvami. Pokud byly deštníky v teplých odstínech barev, pak bylo pozadí tvořeno barvami studenými a naopak.

Naše deštníky nás před deštěm sice neochrání, ale potěší nás alespoň na pohled. Zda byste si mezi nimi vybrali svého „kamaráda do deště“, posuďte sami.

                                                                                  Mgr. Jarmila Loudová

 

Reklamy, 5.B

V hodině slohu jsme se seznámili s obecnými základy reklamy. Vzápětí jsme se stali malými podnikateli a tvořili jsme reklamu na různé produkty – např. na zubní pastu BĚLINKU, zdravou svačinku CEREÁLKU, nekonečnou žvýkačku, jedlou plastelínu a šampon RŮSTOVLAS.

Reklama nás provází na každém kroku. Objevuje se v časopisech, v novinách, v televizi, na internetu. Má pevné místo v našem životě, proto pro nás nebyla její tvorba tak obtížná.

Naše návrhy byly pestré, práce děti bavila. Zda by vás některá reklama zaujala ke koupi nabízených výrobků, posuďte sami.

                                                                                                     Mgr. Jarmila Loudová

Slunce – zdroj života, 5.B

I když se venku hřejivé paprsky postupně vytrácí, ve výuce je Slunce stále s námi.

V učivu přírodovědy se v rámci učiva o vesmíru dostáváme k poznávání vesmíru -sluneční soustavy.

Proč se učíme o vesmíru? Je snad něco monumentálnějšího, zázračnějšího a více fascinujícího než vesmír? Představte si ty neuvěřitelné časy, vzdálenosti, velikosti. A to nejkrásnější je, že se všechno odehrává nad našimi hlavami. Zkuste se zadívat na oblohu, na Slunce, Měsíc, noční oblohu a spojte si nové poznatky s tím, co se denně odehrává přímo nad vámi.

Slunečnímu světlu a teplu vděčíme za to, že na Zemi vznikl život, proto je prvním objektem našeho poznání. Je mnohonásobně větší než naše planeta. Slunce je obrovská koule žhavých plynů – hlavně helia a vodíku. Svítí už 5 miliard let, na povrchu má teplotu asi 5 500 °C. S výčtem zajímavostí o Slunci bychom mohli pokračovat hodiny.

Sluneční paprsky nás hladily alespoň prostřednictvím prezentací. Zhlédli jsme, jak vypadají skutečné sluneční erupce, ve výtvarné výchově jsme při malbě slunce poslouchali písně, v nichž tato hvězda vystupuje – nejen v českém jazyce, ale i v angličtině.

Práce nám lépe ubíhala. Naše slunce je plastické, hýří teplými barvami, které vystihují jeho proměny během dne – od východu k západu.

Slunce je zdrojem života, a tak si naši několikahodinovou práci plně zaslouží. Pokud nemáte rádi sychravé počasí a nevyhovují vám chladné noci a rána, která nás trápí již od srpna, prohlédněte si naše práce a zahřejte se spolu s námi. Snad Vám dodají alespoň část ztracené sluneční energie.

Za kolektiv dětí Mgr. Jarmila Loudová

Anglické divadelní představení Mary and John, 5.B

Úterní dopoledne 26. září bylo na naší škole věnováno evropským jazykům. V rámci této akce se zúčastnili mladší žáci ze 4. a 5. ročníků divadelního představení Mary and John. Příběhem se prolínaly dialogy v českém a anglickém jazyce. Děj vycházel ze známé lidové pohádky o Jeníčkovi a Mařence. Byl zmodernizován tak, aby oslovil současného malého diváka. Obě postavy ( Mary i John) byly robotické děti. Vypravěč nám předvedl jejich dovednosti, přednosti.

Poutavá byla pro děti zejména pasáž představení, kdy se Jeníček s Mařenkou dostali při vycházce lesem až k perníkové chaloupce. Velmi vtipnou postavou příběhu byla čarodějnice, rozesmála každého v publiku. I v této pohádce zvítězilo dobro nad zlem. V naší hře vykoupila Mařenka Jeníčka ze zajetí čarodějnice svými znalostmi.

Každé dítě si z představení odnášelo dobrý pocit z toho, že rozumělo velké části příběhu i v anglickém jazyce. Vzdělávání by mělo jít ruku v ruce s humorem. To se hercům podařilo bravurně.

Následně jsme si zopakovali slovní zásobu z pohádky v hodině anglického jazyka. Tak jsme si slovíčka i základní fráze z příběhu upevnili. Dětem jsem zodpověděla jakékoli dotazy, které k obsahu hry měly.

Těšíme se na příští podobné akce.

                                                                                                Mgr. Jarmila Loudová

Vzhůru do vesmíru, 5.B

Vesmír neboli kosmos je všechno kolem nás. Jeho stáří přesahuje 13 miliard let. Vědci tvrdí, že je nekonečný. Září v něm miliardy hvězd. Lidé se ho snaží blížeji poznat. Neustále rozvíjíme technologie bádání. Sestrojujeme dokonalejší obří dalekohledy, radioteleskopy a další řadu přístrojů, které jsou umístěny na družicích, kosmických lodích a stanicích. Základní poznatky o naší sluneční soustavě, planetách, hvězdách nás čekají v učivu přírodovědy. Bývá to poutavější část učiva 5. ročníku.

Lety do vesmíru jsou snem nejednoho dítěte, dospělých po celý jejich život.

Cestovat blíže ke hvězdám se podaří však jen jedincům. Rozhodli jsme se, že se vzneseme vzhůru k planetám a hvězdám alespoň prostřednictvím malby. Prozatím jsme si připravili stroje na naši cestu. Raketoplány jsme umístili na pozadí, které by mělo připomínat nekonečný vesmír.

I když nám malba zabrala pouhé dvě hodiny výtvarné výchovy, zapotili jsme se.

O to více vnímáme skutečnost, že reálné přípravy trvají desítky let. Budeme někdy opravdu běžně cestovat blíž ke hvězdám? Uvidíme.

Mgr. Jarmila Loudová

Hrátky s přírodou, 5. B

Určitě si vzpomínáte na slova Popelky z filmu Tři oříšky pro Popelku. Přála si přivést před plesem to, co našemu rodákovi – herci Vladimíru Menšíkovi „cvrnkne cestou do nosu“.

Podobný úkol jsme zadala dětem také. Měly si přinést cokoli potkají ze živé přírody při svých cestách do školy, ze školy, při hrách a pobytu venku. Doufala jsem, že je to donutí lépe se kolem sebe rozhlížet a vnímat krásy přírody – „poklady“, které denně míjíme a mnohdy je přehlížíme.

Ti, kteří mnoho času venku netráví, museli na čerstvém vzduchu zůstat o chviličku déle. Po celý týden nám přibývaly na vyhrazeném místě desítky přírodnin. Byly to větvičky, šišky, listy, oříšky, ale i semínka a další přírodniny. Žáci si nenásilnou formou zároveň upevnili své vědomosti o živé přírodě, rozdělení přírody.

V praktických činnostech jsem dětem připravila dřevěné laťky, svázaly si je přírodním motouzem a vytvořily si tak vlastní rámeček. Do něho upletly skupinky dobrovolníků síť. Z žáků se na chvíli stali napodobitelé mistrů z pavoučí říše. Do takto připravené sítě vkládali své přírodniny. Posloužila tedy jako osnova a zároveň připravený rámeček zpevňovala.

Vznikly dva krásné podzimní obrázky. Skutečná příroda je nyní neustále s námi, máme je denně na očích. Snad přečká co nejdelší dobu v tmavém zákoutí chodby, protože ho polidšťuje a umožňuje nám vnímat, že i prosté věci kolem nás mohou mít neuvěřitelné kouzlo.

Vyrazte i vy do přírody, vnímejte její krásu, nechte se jí okouzlit stejně jako my.

Mgr. Jarmila Loudová a žáci 5. B

 

Poznáváme se navzájem, 5.B

I ve školním životě dochází neustále k novým změnám. Poznáváme nové spolužáky, učitele. Získáváme nové přátele, někdy je bohužel i ztrácíme. Abychom se lépe navzájem poznali, zvolila paní učitelka tentokrát metodu sebevyjádření formou malby.

Na výkres jsme si nejprve napsali své monogramy. Celou plochu výkresu jsme ozdobili prvky, které vystihovaly naše záliby, celou naši osobnost. Promlouvaly za nás i barvy, které na našich pracích převažovaly.

Odhalili jsme tak nenásilnou formou ostatním část svého nitra. Mnozí jsou introvertní a neradi o sobě druhým povídají. Někteří by se rádi o své pocity podělili, ale nenacházejí vhodná slova. Takto dostali příležitost se vyjádřit, aniž by museli komunikovat slovně.

S monogramy jsme si následně pohráli. Dostali jsme nelehký úkol. Ke každému písmenu abecedy jsme tvořili přídavná jména, která vystihují kladné vlastnosti lidí. Nebylo to snadné. U mnohým písmen jsme si nevěděli rady, jak výstižně jedním slovem vlastnost správně pojmenovat. Naučili jsme se užívat slovník spisovné češtiny a cizích slov. Takto vytvořenou slovní zásobu jsme použili ke hře. Ke každému písmenu svého jména jsme vymysleli vhodnou kombinaci kladných vlastností, s její pomocí jsme se kamarádům představili. Pro ty, kteří mají tendenci se podceňovat, nebylo snadné dokázat se hlasitě pochválit před ostatními. Jaké kombinace vznikly? Např. P   S je pozorný, snášenlivý.

P   M je pilný, milý.   L A   je laskavá, asertivní. J L je jedinečná, laskavá…..

Dnešní doba je hodně uspěchaná a mnohdy nezbývá čas na to, abychom si společně sedli, druhého ocenili. Ačkoli se vám to možná nezdá, je to velmi důležité. Tato aktivita nám dodala pozitivní energii, možná rozvine i nová přátelství.

                                                                                    Mgr. Jarmila Loudová a žáci 5. B

 

Vzpomínky na prázdniny, 5.B

Prázdniny jsou za námi. Ačkoli měsíc září bývá většinou hřejivý a připomíná nám svou slunnou atmosférou prázdninové zážitky,v letošním roce se předčasně ohlásil podzim.

Rádi se v sychravých dnech vracíme alespoň ve vzpomínkách k letním dobrodružstvím.

Žáci naší třídy cestovali během prázdnin většinou po České republice, ale vyrazili dokonce i do vzdálenějších evropských zemí.

Cestujte prostřednictvím jejich slohových prací spolu s nimi. Snad vás svými příběhy pobaví, rozehřejí a inspirují vás k výletům.

                                                                                    Mgr. Jarmila Loudová