S žáky 8.ročníku jsme využili dubnových dnů, kdy se vyčasilo, slunce vysvitlo a oteplilo se, a vydali jsme se pracovat do plenéru. Jako plenér nám posloužila školní zahrada, kde právě různé rostliny a dřeviny začínaly kvést. Žáci se soustředili právě na tyto kvetoucí objekty a snažili se je zachytit malbou, přitom se zaměřili na kontrast podkladové malby řídkými barvami v odstínech zelené a kvetoucí rostliny provedené barvami hustými až pastózními.

Věděli jste, že se draci rodí z vejce? Ano? A víte, jak takové dračí vejce vypadá? Ne? Tak si to zkuste představit.
Žáci 6. A to zkusili a vytvořili jednoduché grafiky z papírové matrice – tvar vejce převedli do plochy a tu pokryli jednoduchými geometrickými prvky řazenými do vzoru či ornamentu, inspirovali se přitom tradičním zdobením velikonočních vajec.
A pak se z vajec vylíhli draci! – z kusů látek a provázků vázáním a smotáváním modelovali žáci ve skupinách tělo draka. Hotové draky jsme pak „vypustili“ na školní zahradu.
Na závěr celého projektu o dracích jsme si přečetli starodávnou legendu o sv. Jiří, rytíři, který se utkal s drakem, a také úryvek z pohádky Boženy Němcové o Bajajovi, shlédli jsme také kousek zfilmovaného příběhu. A na základě těchto pohádkových motivů tvořili pak žáci pomocí koláže z barevných papírů klíčovou scénu z příběhu boje rytíře a draka.

Téma portrétu v 8. ročníku jsme dále rozvíjeli formou stylizované masky – po předchozí průpravě o portrétu už žáci věděli, jaký tvar má hlava a v jaké pozici jsou základní části obličeje. Prostřednictvím stylizace a použitím jednoduchých geometrických tvarů použitých jako vzor vytvořili z přírodního a bílého kartónu „rituální“ obličejovou masku, kterou nakonec doplnili barevným lýkem.

Práci na téma Lidská postava a portrét jsme zakončili velkoplošnou malbou pastelem, kdy námětem mohla být celá postava, její část, anebo jen hlava.
Žáci ve skupinkách navrhovali a pak podle návrhu realizovali podobiznu ducha. A ne ledajakého, Ducha naší školy. Že ho nikdy nikdo neviděl? Že duchové nejsou? Kdoví… Každopádně vznikly různorodé realizace představ či vidin, kdy Duchem naší školy mohl být skřítek, mimozemšťan či cosi jako Einstein (nebo že by to byl pan řediel?)

V rámci kapitoly z dějin umění – baroka – se žáci 8. ročníku pokusili o portrét podle barokních obrazů, kdy z temných odstínů na pozadí vynořuje se podoba portrétovaného spolužáka. Malbě samozřejmě předcházela příprava – žáci byli seznámeni se základními pravidly portrétování a vytvořili si přípravnou kresbu, přes kterou potom malovali temperou definitivní verzi.
V další hodině pak každý žák tvořil svůj autoportrét, tentokrát však prostřednictvím slov – výpovědí o sobě vepsaných do obrysu své hlavy.

Ve výtvarné výchově jsme si s žáky 6. A „uspořádali“ karneval u příležitosti masopustních oslav. Každý žák si z papíru vytvořil základ masky, buď celoobličejové nebo škrabošky, na který lepili kousky barevných papírů geometrických tvarů. Každý si tak navrhnul originální kompozici. Nakonec si všichni svou masku nasadili a vytvořili jednu masopustní (karnevalovou) skupinu.

Že linie nemusí být jen čárou na papíře, o tom se přesvědčili žáci 8. ročníku v hodině výtvarky: jejich úkolem bylo vytvořit z ruliček z novinového papíru jejich ohýbáním a proprojováním tvary – objekty a umístit je v prostoru chodeb naší školy. Museli tak pracovat i s prostorem a kompozicí, objekt v prostoru pak mohl představovat ledasco: zvláštní předměty, krystaly, módní doplňky či podivné bytosti.

A zase to baroko: tentokrát jsme se seznámili s barokním zátiším, čili kompozicí předmětů a jejich malířským ztvárněním v 17. století. Téma kompozice a zátiší jsme pak přenesli do naší doby a k jejich zachycení použili moderní prostředky – použili jsme předměty používané ve výtvarce či posbírané po kapsách nebo aktovkách, a fotoaparát.
Místo klasické kompozice předmětů v prostoru jsme zvolili kompozici v ploše a navíc si stanovili jednu podmínku: použité předměty musely mít něco společného (barvu, tvar, určení). A potom zkoušeli žáci zachytit tuto kompozici z různých úhlů pohledu – zaměřovali, ostřili, přibližovali a nakonec vyfotili digitální zrcadlovkou.

Barokní sochy Ctnosti a neřesti na zámku Kuks, jejichž autorem je český sochař Matyáš Bernard Braun, se staly inspirací pro další výtvarný úkol na téma Baroko. Ctnosti a neřesti neboli dobré a špatné vlastnosti zobrazili žáci formou krátkého komiksového příběhu, čímž posunuli barokní téma do dnešní doby. Na téma vybrané vlastnosti vymysleli jednoduchý příběh a vytvořili jeden komiksový pás o třech okénkách, tzv. strip. A tak „zkamenělí herci“ překlenuli několik staletí a stali se současnými hrdiny.