Ve škole může být příjemně i dojemně

Ačkoli „MEJDAN ROKU “ bývá vysílán z “ Václaváku“, do Prahy jsme za zábavou vyrážet nemuseli. Veselo bylo přímo ve škole – ve třídě 5. A. Pohodová atmosféra provoněná žáky upečeným cukrovím a směsicí bylinných i ovocných horkých čajů nás ještě více uvolnila. Dárečky jsme si rozdali hned na začátku.

Tentokrát jsme dostali opravdu nevšední domácí úkol – připravit si pěkné vtipy. Paní učitelku motivoval pořad VTIP ZA STOVKU. Často jí vtipy vyprávíme o přestávkách ve volném čase, a tak bylo jasno. Tentokrát vystoupili všichni odvážlivci před velkým publikem a naostro.

Zatímco ve slohu mnohdy nemůžeme dát dohromady dvě smysluplné věty, při této

aktivitě jsme se překonávali. Na závěr se anonymně hlasovalo, který vtip získá nejvíce sympatií publika. Tři nejlepší hoši byli odměněni pěknou knížkou a malou drobností navíc.

Nakonec jsme za odvahu dostali bankovku v hodnotě 100 euro. Byla jen papírová, peníze totiž kazí charakter, nejsou prvořadé.

Následovalo pořádné občerstvení. Máme ve třídě tatínka, který vyrábí domácí klobásky a uzeniny. Vůni cukroví tak prostřídala klobáska s houskou. Byla vynikající, někteří si dokonce přidávali. Nezapomněli jsme zanést ochutnat klobásku i našemu panu řediteli.

To hlavní však bylo teprve před námi. Tancovalo se, dokonce interaktivně. Jednotlivé tance nám předtančili profesionální tanečníci v rámci tanečního programu. Snažili jsme se je co nejlépe napodobit. Teplota stoupala, atmosféra vřela.

Děti si užívaly každou minutu, hudba nadzvedla téměř všechny, dokonce i ty, kteří pohyb v rytmu disca tolik nevyhledávají.

Ale ani v tomto okamžiku naše veselá party nekončila. Aktivita, při které jsme se mohli zklidnit, v závěru nesměla chybět.

Rozdělili jsme se do skupin. Z jednoho z našich kamarádů jsme měli vytvořit mumii. Stačila pouze jediná rolička toaletního papíru pro každou skupinku a o zábavu bylo postaráno. Naši mumifikovaní kamarádi naštěstí celou akci přežili bez jakéhokoli zranění. Motání nebylo jednoduché, chtělo to notnou dávku šikovnosti., papír je přece jen velmi jemný. Podařilo se.

Ocenila jsem, že děti, které dbají o ekologii, měly obavy ze zbytečného plýtvání papírovým materiálem. Ale ani kousek nepřijde nazmar. Vše máme uloženo v krabici,

z tohoto materiálu budeme vyrábět plastické kontinenty.

Byla jsem šťastná, cítila jsem se s dětmi báječně. Mí žáčci mi pomohli překonat melancholické chvilky, které mě občas přepadaly. Byly to totiž poslední Vánoce, kdy jsme všichni pospolu. Brzy se naše cesty rozejdou. Někteří nastoupí na víceleté gymnázium. Bohužel při přestupu na druhý stupeň opustí děti i mě.

Ale na slzičky při loučení ještě máme čas. Děkuji svým žákům za krásné chvilky, které jsme spolu nejen v tento den prožili. A věřte. Již dlouho jsem se do školy tolik netěšila. Vše dopadlo vysoko nad moje očekávání.

Zkrátka ve škole může být opravdu příjemně i dojemně.

Mgr. Jarmila Loudová a žáci 5. A