V první hodině výtvarné výchovy jsme se vydali na pomyslnou plavbu za dobrodružstvím. V letošním školním roce budeme plnit nejrůznější úkoly a za jejich splnění se budeme přibližovat k vytouženým ostrovům, které na nás na cestě čekají.

Cestovat se dá mnoha způsoby. Přesto je zřejmé, že je krása pozemského světa nejkouzelnější právě z výšky. V letních měsících často vídáme na obloze dopravní letadla, ale také balony.  A právě tyto dopravní prostředky byly hlavním tématem našeho prvního malování.

Je tomu již 237 let, co balony ovládly nebe. Za počátek balonového létání je považován 4. červen roku 1783, kdy bratři Montgolfierové odstartovali před zraky dvora Ludvíka XVI. první balon.

Škoda, že se opravdu společně nemůžeme vznést balonem do oblak. Byl by to pro nás jedinečný zážitek. Třeba se některým tento sen někdy splní. Prozatím plujeme jen „na vlnách fantazie“ vstříc dalším dobrodružstvím.

Na naše práce nahlédněte na fotografiích.

Mgr. Jarmila Loudová

Ve výtvarné výchově se již několik hodin zaměřujeme na živočišnou říši. Tentokrát jsme směřovali do okolí vod. Malovali jsme větší zástupce ptactva – volavky, pelikány, plameňáky. Zvolili jsme si je k malbě díky nádherné paletě odstínů barev jejich těla. Používali jsme vodové barvy.

Snažili jsme se zachytit zástupce těchto ptáků v různých pozicích. Někteří se brodili ve vodě, jiní lovili svoji kořist pod hladinou. Ostatní se vznášeli ve vzduchu – byli na odletu, případně se snášeli k hladině vody.

Tito ptáci žijí ve skupinách, a tak jsme jich na jednom výkresu zachytili hned několik. Kdo volil pohled zblízka, zobrazil je větší. Drobní plameňáci byli ti, které jsme pozorovali zpovzdálí.

Každou prací se zdokonalujeme. I když se nám hned od počátku nedařilo, posunul nás tento nelehký úkol zase dál na naší cestě za poznáváním malby.

Mgr. Jarmila Loudová

Všichni jsme hraví a rádi skládáme PUZZLE. My jsme si malou skládanku vytvořili i ve výtvarné výchově.  V několika hodinách jsme kreslili výseče květů. Byly přesně odměřené, aby na sebe navazovaly a vytvořily vždy jeden velký květ.

Ty jsme pak spojili do větších celků. Plánujeme z nich utvořit celistvou výzdobu, která by zaujala každého návštěvníka natolik, aby se po jejich stopách vydal až k naší třídě.

Následujeme básníka Karla Václava Raise. Ve své básni psal o tom, jak se cestička vině a hezčí je, krásnější než všechny jiné.  Cestičku posázenou květy bychom chtěli mít po celé délce chodeb, ale na to nám síly nedostačují. Nemůžeme je umístit na dlažební kostky, rychle by se poničily. Visí tedy na stěnách, zdobí okolí naší třídy.

Mgr. Jarmila Loudová

V hodinách výtvarné výchovy se žáci 9. ročníku seznamovali s principy zobrazování trojrozměrných objektů v ploše, tentokrát v malbě. Začali jsme u perspektivního zobrazování jednoduchých geometrických tvarů, pak jsme zkusili monochromatickou malbu drobné stavby z dřevěných kostek s důrazem na světlo a stín. Protože se přiblížil čas vánoční, zahrnuli jsme do tématu objektů v prostoru a ploše také vánoční tematiku – rozkrojené jablko, což je vlastně v podstatě nepravidelná koule a polokoule, tentokrát k jejich zobrazení použili žáci techniku akvarelu.
Nakonec jsme se odměnili nákupem dobrot v cukrárně – jednotlivé zákusky se staly modelem ke zvětšené velkoformátové malbě na výkres A2 a žáci přitom využili nabytých zkušeností s mícháním barev i prostorovým zobrazováním.
A výtvarné vzdělávání bylo završeno konzumací modelů. Mňam.

Na podzim jsme s žáky 9. ročníku navštívili v rámci výtvarné výchovy ivančický židovský hřbitov. Tam jsme poodhalili tajemství a mystiku hebrejského písma na základě reliéfů na historických náhrobních kamenech. Záhadné symboly a neznámé znaky žáci kreslili uhlem a rudkou.
Znaky hebrejského písma a významem objevených obrazců jsme se zabývali následně v další hodině výtvarky.
Protože hebrejsky nikdo z nás neumí, působí na nás tyto znaky jako neznámé a záhadné kódy. Tato myšlenka nás přivedla k tématu židovské legendy o bájném Golemovi, jehož síla byla probuzena tajemným kódem neboli šémem rabína Löwyho.
Začali jsme hledat podobné kódy v našem současném životě a zjistili jsme, že jím může být třeba čárový kód či QR kód. A tak grafickou kombinací hebrejských znaků a čtvercového systému QR kódu vytvořili žáci jakýsi „šém“ pro oživení robota – Golema v podobě jednoduchého tisku z papírové matrice.

Chceme-li někoho potěšit, popřát mu, nesmí chybět v našich rukách kytice. Ne nadarmo se říká: “ Co nemůžeš říci slovy, řekni květinou.“

Čas běží jako voda. My všichni trávíme denně téměř polovinu dne v prostředí školy. Získáváme zde základy pro život. Je místem setkávání s přáteli. Vzdělává nás a motivuje pro další život.

Sdělit jí, jak moc si uvědomujeme její význam, nám pomohlo právě výtvarné zpracování. Poděkovali jsme jí vytvořením ohromné vázy s květinami. Každý květ symbolizuje jeden její rok. Prozatím je jich 89, ale právě v příštím roce jich bude již 90. Tolik let naše škola předává radost a zajišťuje vzdělání tisícům dětí. Když nezapomínáme na každoroční jubilea svých blízkých, nesmíme zapomenout i na Tebe.

Naše milá školo, plně si zasloužíš naši úctu a ohromné díky.

Naše kytice je jen zrnkem v moři za věci, které po nás denně děláš Ty.

Do dalších roků  Ti přejeme mnoho šťastných úspěšných kroků.

Mgr. Jarmila Loudová a žáci 5. A