V říjnu a listopadu jsme se ve výtvarce opakovaně vydávali na průzkum školní zahrady: objektem výtvarného zkoumání se staly stromy. Žáci pozorovali struktury stromové kůry a snímali ji frotáží, poté jsme si vyprávěli o tom, zda strom může mít duši, zda cítí, jestli nám může předávat svou sílu. A žáci pak zkoušeli najít duši – či spíše „ducha“ stromu: viděli bychom ji ve zvětšeném detailu struktury? Nebo pod mikroskopem?
Pak jsme se zaměřili na spadané a zbarvené listí stromů – sbírali jsme je a pozorovali a zakreslovali jejich tvar a strukturu. A nakonec se barva podzimního listí „vylila“ do staré knihy, ze dřeva stromu vyrobené. Kruh se uzavřel. Duch stromu žije…