Archiv autora: Jarmila Loudová

Mandaly

Mandaly

Zima je plná sychravého počasí. Šedivá obloha, krajina bez jiskřící sněhové pokrývky nám ubírá energii. Chtěli jsme se odreagovat od ponurých nálad, a tak jsme se vydali do světa plného barev. Úplně jsme při kresbě mandal zapomněli, že je pravá zima v nedohlednu.

Kde se vzaly mandaly?

Slovo mandala pochází z Indie, označuje magický kruh, oblouk. Mandala se však jako kruhový ornament objevuje ve všech kulturách a dobách. Co má představovat? Je to nadčasový symbol rovnováhy a energie. Ta je v době, kdy nemáme k dispozici dostatek sluneční energie, velmi důležitá.

O zaujetí dětí touto aktivitou mě přesvědčila nejen preciznost vypracování zadaného úkolu. Někteří žáci nakreslili mandal pět, šest. Chtěli si vytvořit všechny varianty, experimentovat s jinými barevnými odstíny. Věnovali své malbě dokonce i celé přestávky, veškerý volný čas mimo hodinu výtvarné výchovy.

Měla jsem z této aktivity velkou radost. Pevně věřím, že výsledné práce dodají prostřednictvím fotografií alespoň část energie i Vám.

                                                                                                            Mgr. Jarmila Loudová

 

Setkání s mimozemskými civilizacemi

Setkání s mimozemskými civilizacemi

Při „cestování vesmírem“ jsme se na závěr projektu ve slohu věnovali možnostem setkání lidí s mimozemskými formami života. Dětský svět je plný fantazie, což se v příbězích naplno projevilo. Děti četba vlastní tvorby bavila více než texty z čítanek. Pohodlně se usaďte a začtěte se do několika krátkých příběhů.                                   Mgr. Jarmila Loudová

 

Práce žáků 5. A:

 

Návštěva mimozemšťanů

Mimozemšťané navštíví Zemi v roce 3 000. Budou vypadat jako zmutované opice

s dvoumetrovými mozky. Místo rukou budou mít meče a vyspělou technologii ( např. obří vesmírné lodě, laserové zbraně.)

My jim vyhlásíme mír a oni to přijmou. Ale v noci je zajmeme, abychom je mohli zkoumat.  Na jejich domovské planetě Fíkus 52 v galaxii jménem Šprt se dozví o útoku a zahájí odvetu vůči Zemi. Zničí ji.

Za miliardu let se však vyvine nová planeta. Bude stačit jedno zrnko prachu. Noví lidé budou dvakrát chytřejší a vyspělejší. Za 10 let vědci vynaleznou vesmírné rakety na atomový pohon. Naši vojáci odletí na Fíkus 52. Přistanou na hoře cti. Osidlují ji čtyřmetrové žáby s laserovýma očima a atomovými prdy. Lidé se připlíží k jejich centrálnímu velitelství. Na hlavní reaktor jim umístí bombu, sami se budou snažit evakuovat. Bohužel to včas nestihnou. Žáby jim mezitím zničí raketu. Planeta se všemi vybouchne. Vytvoří se černá díra.

Na Zemi do ní odpálíme nové průzkumné střely.

Při doletu do černé díry se však naruší časoprostor. Zničí se tak celý vesmír.

                                                                                                            Tomáš Bína

 

 

 

VESMÍR

Jednoho dne se Piťohlav a Kuloočko na prezidentské radě rozhodli, že se proletí vesmírem, přizvali 8 členů. Start byl naplánován za 3 týdny –          3. dubna 19 555. Opravdu vzlétli. Na cestě však dlouho nenaráželi na jiné planety. Až jednou. Planeta na obzoru. Byla to Země. Mimozemšťané vypadali různě.

Piťohlav měl velké oči, hnědé zuby a měřil asi 50 cm.

Kuloočko připomínal mrkev. Byl holohlavý dorostl do výšky 82 cm.

Když mimozemšťané přistáli, nepotkávali žádné lidi. Uvízli totiž v poušti. Znovu proto nasedli do talíře a octli se rázem přímo u nás – v Praze.

Lidé se polekali. Zavolali na ně policii, USA poslalo téměř celou armádu. K boji však nedošlo. S „Ufouny“ jsme se spojili. Byli jsme přáteli až do roku 20 110. V tomto roce vypukla válka. Vyhráli v ní mimozemské bytosti.

                                                                                                            Marek Benda

                                    Mise v roce 3 000

V roce 3 000 navštíví naši planetu mimozemšťané. Budou vypadat jako Ufoni – modré tělo, dlouhé uši a laserové oči budou jejich hlavními znaky.

Přiletí z Marsu. Přistanou na letišti v Praze. Jejich kosmické lodě se nedotknou povrchu Země. Mimozemské bytosti vyskočí z kosmických raket a snesou se na Zem padáky.

Lidé je přijmou dobře, i když pro nás budou hodně nebezpeční. Proč? Bude třeba dávat si pozor na jejich laserové oči. Pokud se s nimi střetneme pohledem, vystavíme se nebezpečnému laserovému záření.

Často bude na Zemi docházet k požárům. Jakmile totiž mimozemšťané spočinou svým pohledem o chvíli déle na některém předmětu, rozdmýchá se oheň, začne okamžitě hořet. Už abychom začali posilovat hasičské jednotky.

                                                                             Vojtěch Šlapanský

 

 

Přílet mimozemšťanů na Zemi

Jak se všechno odehraje? Přiletí k nám o Vánocích z planety Mstitel.

Nebudou zlí. Budou mít schopnost měnit své oběti. Dokáží ovládnout komplexně jakékoli cizí tělo i mysl každého tvora. Když je někdo rozzlobí, převezmou nad ním kontrolu, navedou ho k vlastní sebezáhubě. Jak?

Nehledejte v tom žádné složitosti. Stačí jejich obětem dát do ruky těžký kámen a vyslat je s ním k hlubokému rybníku. Sami do něho skočí a dobrovolně se utopí. Nebojme se. Takto se budou chovat jen ke zlé populaci.

Hodným lidem budou naslouchat. Dají jim, co si budou přát.

Mějme je rádi. Zbaví nás nečestných a násilných osob.

                                                                                   Marek Kožnar

 

Svět mimozemšťanů

V roce 3030 mimozemšťané přiletí na planetu Zemi. Poletí raketou Janela 10.

Je to skvěle vybavený typ kosmické lodi. Jsou v ní postele, plně vybavená kuchyň, dětský i obývací pokoj.

Mimozemské bytosti budou zlé. Začnou okamžitě po příletu ničit a rozbíjet domy. Sní téměř všechna naše zvířata – ovce, koně, krávy, slepice a další živočišné druhy. Naruší se tak rovnováha v přírodě.

Mimozemšťané budou vypadat jako ovály. Budou mít dvacet očí, čtyři nohy, šest rukou. Budou krásně vybarvení – červená, případně růžová hlava, zelené barvy ostatních částí těla budou jejich přirozenou barvou.

Lidé je nebudou mít rádi, spoustu z nás se stane jejich obětmi. Přežije alespoň někdo jejich invazi?

                                                                        Jana Gašparíková

 

Mimozemšťané na Zemi

Mimozemšťané přistanou na planetě Zemi v roce 2016. Jak budou vypadat?

Celé tělo budou mít zelené. Dorůstají do výšky 163 cm. Všichni budou mít velké oči, drobná ústa a uši, středně velký nos.

Až přiletí, ohlásí se zvoláním: „Přistáváme.“

Ubytují se v hotelech. Budou překvapení z některých našich vynálezů. Nejvíce se jim budou líbit televize a záchod. Nic takového na své planetě nemají.

Lidé je přijmou dobře. Setrvají zde několik let. Pak se vrátí zpět do svého domova.

                                                                                                Kristýna Křížová

 

Hrůzné zprávy

Pokud jste neslyšeli o nezdařené výpravě na exoplanetu R-506, přečtěte si tento příběh.

Po návratu sondy Cassini na čas utichly aktivity vesmírné agentury NASA. V roce 3001 byla dovybavena raketa OPEN B. Posádku tvořil John Owin a první guinejský kosmonaut Mac Holem. Cílem jejich mise se stala planeta R -506 a její podrobný průzkum.

Přistání bylo hodně oslavováno. Vždyť se bude jednalo o první řízené přistání na planetě mimo sluneční soustavu. Kamerový záznam nemohl přenést na Zemi obraz. Slyšeli jsme pouze zvukový záznam, ozvala se tato slova: “ Je to pustá planeta, písek a nějaký …. sliz. Ten sliz se hýbe. Ob-b-bklopil raketu! Střílí něco …. Oh, jde nahoru!… On ….“

V tomto okamžiku došlo k úplnému odmlčení Johna. Raketa Open B se už na Zemi nevrátila. Případ byl evidován jako další nevysvětlená záhada.

 

                                                                                                            Ondřej Chotaš

Země v troskách

Píše se rok 2015. Za bílého dne se najednou zhroutí střecha jednoho obchodu. Vynoří se obrovská a značně dlouhá chapadla. Jedno uchopí nevinné dítě, druhé z něho vysaje veškerou krev.

Lidi zachvátí panika. Budou si chtít zachránit život. Začnou utíkat. Obchod zahalí ohromný stín. Najednou se objeví velká kosmická loď. Každý člověk pochopí, že nastává invaze Země. Za tři hodiny přijedou zmobilizované armádní sbory. I když vojáci vystřílí veškerou svou munici, loď nebude mít ani škrábnutí. Vytvoří si totiž kolem sebe silné ochranné silové pole. Nebude to trvat dlouho. Celá Země se ocitne v troskách. Zemřou tisíce obyvatel naší planety.

Ptáte se, zda se někdo zachrání?

Určitě. Snad budou ukryté zbytky naší populace schopné připravit odvetu a získat Zemi zpět.

                                                                                    Petr Kvasnička

Planeta Orion

Planetu Orion vědci objeví v roce 2405 při zkušebních letech na Měsíc. Po přistání se všimnou podivného mostu. Bude skryt za hlubokým kráterem na povrchu Měsíce. Půjdou ho prozkoumat. Most bude spojením s nově objeveným kosmickým tělesem. Bude mít podobu naší zmenšené planety.Nebude se však jednat o další planetu. Bude to pouze další měsíc naší Země. Navíc však bude opatřen podivným prstencem. s prachem.

Mimozemšťané z měsíce Orion budou vypadat jako ropuchy s obrovskýma očima a nasávacím chobotem. Dokáží jím vyfukovat strašný zápach v případě, že se budou cítit ohroženi.

Několik let bude trvat než se s nimi spřátelíme.Časem budeme rádi, že k nám zavítali. Zjištění, že nejsme ve sluneční soustavě jediným druhem života, pro nás bude velmi potěšující.

                                                                        Jakub Řehořka

 Mimo Zemi

Mimozemšťané přilétnou na naši planetu v roce 2228.Přímo před Bílým domem přistane podivné letadlo. Bude připomínat talíř určený k hodu.

Z něj vystoupí podivný modrý člověk. „Asi neumí anglicky,“ pomyslí si lidé. Mimozemšťan však promluví. Zvolá: „Blumlukkluvlumlu!“ Z lodi pak vystoupí i dva vesmírní psi, stáda vesmírných slonů, gazel, zeber a dalších živočichů.

Mimozemšťan nakonec poněkud lámanou angličtinou znovu promluví:“Já chtít půdu na planeta Zemi!“ Lidé jsou však tvorové od přírody chamtiví. Nebudou ochotní se s ním rozdělit o svůj majetek ani půdu.Pošlou ho i se zvířaty zpět na Mars.

Sabina Drápalová

 

Návštěva z galaxie Mimo

Dne 10.10. 2050 přistanou mimozemšťané na naší planetě Zemi. Přiletí z galaxie Mimo.

V jejich domovině je pustá krajina. Budou se chtít podívat, jak vypadají další planety. Navštíví nejprve Merkur a Venuši. Všude bude pusto, proto nakonec přistanou u nás. Budeme v jejich očích největší nadějí.

Mimozemšťané budou připomínat kozy zkřížené s orangutany. Budou pohublí a scvrklí. Cesta je hodně vyčerpá.Lidé je zprvu nebudou chtít přijmout.

Pak si uvědomí, že dělají chybu. Proč by se bránili přijmout je mezi sebe? Jsou sice jiní, ale v naší populaci je to přece stejné.

A tak spolu budou žít bok po boku rok za rokem. Pokud nevyhynou, budou zde žít šťastně možná i tisíce let.

 

                                                                                                            Jana Šlapanská

Neobyčejná věc

Budu vám vyprávět o zajímavé události.

Jednoho dne roku 1954 spolu chlapci hráli fotbal. Když chtěl Václav nahrát míč Janovi, kopl míč do křoví. Tam však nenašel míč. Uviděl tam velký kulatý předmět. Myslel si, že je to jiný zapomenutý míč. Odkopl ho pryč. Věc udělala podivné zvuky a vznesla se.

Václav zavolal ostatní chlapce. Než přiběhli, předmět byl pryč. Doma se Václav svěřil rodičům. Novina o této podivné události se šířila jako lavina. Lidé se domnívali, že šlo

o mimozemské bytosti. Od té doby pozoruje oblohu a čekáme, kdy se k nám znovu vrátí.

                                                                                                            Vojtěch Drozd

Planeta Minecraftalie

Vesmírem putují Gejmfr Gejmrovec a Ment Honza. Cestují vesmírnou raketou CRAFT. Objevili dosud neznámou planetu. Pojmenovali ji Minecraftalie.

Planeta vypadá jako obrovský kvádr hlíny. Mimozemšťané jsou čtveratí, působí divně, ale jsou přátelští.

Přijmou nás zvláštně. Nejprve si každého pozemšťana očichají. Zjistí, jaké mají úmysly. Protože přiletíme s mírovými záměry, budou souhlasit s naším pobytem na jejich planetě.

Po čase se z nás stanou právoplatní občané Minecraftalie.

                                                                                    Michal Horák

 

Mimozemšťané – roboti

Mimozemšťané – roboti s oblibou cestují vesmírem. Jednou se jim porouchalo naváděcí zařízení a museli nouzově přistát i na naší Zemi. Psal se rok 2020.

Náhoda tomu chtěla, že přistáli zrovna v Ivančicích – v centru města na Palackého náměstí. Všichni vypadali stejně, lišili se pouze svými schopnostmi. Jedna skupina uměla ovládat vesmírnou loď, druhá plnila funkci opravářů. Třetí skupinou byl bojový oddíl, čtvrtá mimozemská četa tvořila průzkumný oddíl.

Lidé přijali mimozemské bytosti přátelsky. Dokonce jim pomohli s opravou lodě, aby mohli pokračovat na své cestě. Druhým se má přece pomáhat.

                                                                                    Filip Čech

Cesta na Měsíc

V okamžiku úplňku vyletí z Měsíce kosmická loď. Přistane nad naším nákupním domem TESCO. Ihned začnou vysedat mimozemšťané. Nezdrží se dlouho. Jejich zastávka bude jen malým okamžikem. Mimozemšťané osloví místní obyvatele, aby se k nim připojili a vycestovali na Měsíc s nimi. Je to až neuvěřitelné, kolik lidí se bude chtít podívat mimo Zemi. Mezi nimi bude i naše paní učitelka.

Naše těla však nebudou dostatečně přizpůsobena takovým prudkým změnám. Téměř polovina netrénovaných jedinců zahyne. Přežije Jarmila Loudová? Jako jedná z mála žen ano. Bude zvolená ředitelkou Měsíce.

                                                                                    Jakub Nešpůrek

Kerbalové

Píše se rok 2014. Na brněnském vlakovém nástupišti přistane vesmírná loď STERA, kterou bude řídit kapitán Sterakdary se svou posádku. Dlouho se zde nezdrží. Stráví zde jen nezbytně nutný čas pro naložení mé osoby do lodi. Mimozemšťané mě převezou na jejich planetu Kerbalii. Je to planeta plná techniky – řízená počítači, teleporty, hlídaná tisíci kamerami.

Jednou jsem se osmělil, opustit bezpečí lodě. Vydal jsem se hned zkoumat planetu. Je celá oranžová, zaplněná stovkami palem a budov. Obyvatelé jsou „na chlup stejní“ jako my. Mají modré oči, oranžové tělo. Umí bravurně cestovat časovými trhlinami.Ve svém středu mají vskutku výborného velitele – jmenuje se kapitán Edwarda Kenway.

Už se těším na zážitky, které s nimi prožiji. Pevně doufám, že budu mít brzy příležitost se ke hvězdám a planetám opravdu podívat.

 

                                                                                                            Kamil Berger

Planeta 51

Astronauti z planety Země letěli na vesmírnou misi super raketou Rychlík 100.

Mimo oběžnou dráhu spatřili černou díru. Vletěli do ní. Zjistili, že se zde ukrývá doposud neznámá planeta. Zaujala je její černočervenězelená barva. Rozhodli se ji hned prozkoumat.

Obyvatelé byli zvláštní. Měli 4 ruce, 6 nohou a na hlavě jim rostly rohy. Chovali se přátelsky. Dělali stále kotrmelce, nevydrželi chvíli v klidu. K přepravě používali automobil s jedním kolem. Nejvíce překvapivý byl jejich pozdrav. Dostanete vždy nečekanou facku.

Mimozemšťané z této planety nejsou nároční. Živí se výhradně rostlinnou potravou, k tomu jim slouží husté traviny. Astronauty zaujaly i místní stromy. Byly elektrické, vyzařovaly světlo a teplo.

Zdroje vody působily nebezpečně. Vyvěraly z vyvřelých sopek. Ochlazovaly se v případě silnější aktivity. V podstatě fungovaly jako samochladící věže.

Astronauti planetu pojmenovali PLANETA 51, protože přesně tolik obyvatel ji osidluje.                                                                               Bára Enžlová

 

 

Podivní pozemšťané

Na planetě Zemi jsou i věru zvláštní jedinci – mimozemšťané Soudek a Milek. Jsou to neustále veselí chlapíci. Sžili se báječně s lidmi. Našli si mezi nimi skvělé kamarády. Každý den vyráží mezi lidi. Mnoho času tráví na loukách, kde spásají dobytek.

Musí si dávat pozor na elektrické ohradníky. Představují pro ně velké nebezpečí. I malinký dotyk by je vystřelil do vesmíru.

Celé dny si hrají jako malé děti. Chtěli by tu zestárnout. Ale podaří se jim to? Nepřiletí si pro ně jejich kamarádi?                                                                                                                                                                                                                                           Eliška Schořová

 

Mimozemšťané

V roce 2017 se událo mnoho věcí.

Procházel jsem se jako obvykle po venku. Uviděl jsem však něco neobvyklého.

K zemi padal létající talíř.

„Palivo došlo. Co budeme dělat?“ ozvalo se. „Musíme sehnat H2O. Ale co to vlastně je za látku? “ řekl jeden hlas. Druhý vykřikl: “ Voda přece! “

Podivní tvorové vystoupili z lodě. Koho připomínali? Napůl vypadali jako lidé, napůl jako ještěři. Ihned poprosili místní obyvatele o pomoc. Ufon se zeptal: „Kde tu můžeme sehnat vodu?“ A víte koho oslovili? Právě mě. Samozřejmě jsem je nasměroval.

Napumpovali si vodu do nádrže, slušně poděkovali a vzlétli znovu do nebes.

Druhý den mě čekalo velké překvapení. Přišel mi děkovný dopis a dárek – kouzelná květina. Má neuvěřitelnou moc, umí vyléčit každou nemoc.

Stane se ze mě zachránce všech lidí, kteří se potýkají byť i se sebemenší chorobou.

                                                                                                David Jelínek

 

Mimozemský nájezd na Zemi

Předpoklad, že na Marsu někdo žije, se potvrdil. Píše se rok 5 360 a Mimoňci – obyvatelé Marsu se rozhodnou navštívit naši planetu.

Jako první je po přistání spatřil Neil Armstrong. I když už se prošel po Měsíci, tohle tedy nečekal.

Chcete vědět, jak vypadali?

Místo hlavy mají konzervy s namalovanýma očima, ústy a nosem. Je posazená na dlouhém žirafím krku. Tělo tvoří obrovské kolo.

Neil zprvu váhal, ale nakonec povolal na pomoc vědce. Komunikace vázla, neuměli mluvit lidskou řečí. Přesto bylo důležité zjistit, proč k nám přijeli.

Vyzkoušeli jsme snad vše. Dokonce jsme povolali na pomoc i vojáky. Ani násilí jim ústa neotevřelo.

Některým jedincům se podařilo prchnout a vrátit se na svoji domovskou planetu.

I my jsme si žili šťastně několik desítek. let. Ale ne na věky. Přišla odveta za mrtvé kamarády. Při návratu na Zemi Mimoni všechny lidi zabili. Kdypak přesně nastane zhouba naší planety? To přesně nikdo neví.

Užívejme si proto naplno každého nového dne. Vždyť netušíme, co nám přinese ten zítřejší.

                                                                                    Kristýna Procházková

 

Mimozemšťané na Zemi – rok 3235

Roku 3235 se zjeví na naší planetě mimozemšťané. Budou pocházet ze Slunce. Je to k neuvěření, že takový žár může přežít živá forma života. Ale je to tak.

Vypadají mladě – zhruba na věk 36 let. Udržují si stále stejné schopnosti, nestárnou.

V létě roku 3235 vyrazí k Zemi. K přepravě použijí lodě Enterprise. Celou akci bude mít na starosti plukovník Lojza. Sotva zahlédne černou tečku na povrchu planety, zavolá na kapitána: „Na 9. hodině vidím něco podezřelého.“ Kapitán zavelí: „Připravte děla, aktivizujte ochranné štíty. Čekejte, co se z toho vyklube. Zatím neútočte.“ K útoku nedojde. Mimozemšťané navážou se Zemí plynulou komunikaci. Ještě před přistáním si vysvětlí své záměry. Jak bude vypadat spojení?

Stráž naší planety osloví loď: „Kdo jste? Za jakým účelem chcete přistát na Zemi?“

Z lodi se ozve: „Směřujeme pouze na malou zastávku k jídlu do vašeho vyhlášeného KFC.“ Země mimozemšťanům přistání povolí, ale pod podmínkou, že převezmou lidskou podobu, aby nelekali místní obyvatele. Pokyn bude jasný- převzít podobu Justina Biebera.

            Snad mimozemšťanům místní strava příliš nezachutná. Neradi bychom je tu měli příliš často.                                                                                                               Michal Novotný

 

 

                                                                        Zkáza

V roce 2260 na naši planetu zavítají mimozemšťané. Stručně popíši jejich podivné vzezření. Centrem těla budou velké oči s křídly. Slouží jim zároveň jako dalekohledy, umí zaostřit i na velké vzdálenosti.Budou je doplňovat ruce s dlouhými nehty. Místo nohou se budou plazit po dlouhých ocasech. Potáhnou je za sebou jako dvoumetrovou vlečku.

Ačkoli nebudou mít žádné jazyky, budou umět mluvit. Z jejich znalostí místních poměrů bude zřejmé, že naši planetu pozorují již dlouho.

Mimozemské vesmírné lodě budou mít podobu středověkých věží, zbraně nám budou připomínat kopí.

Co se roku 2260 stane? Mimozemšťané nenadále zaútočí. Část z nich zničí rozsáhlé budovy zbudované lidmi, ihned je nahradí výsadbou stromů. Jsou velcí milovníci přírody. Postupně odstraní ze Země veškerou techniku. Zemi znovu ovládne divoká příroda.

Část populace zajásá, ostatní si zkrátka popláčou, ale budou se muset s touto situací smířit. Lidé dostanou jasný rozkaz. Na novém stavu nic neměnit, přírodu znovu nezničit.

Poté budou moci mimozemšťané planetu Zemi s klidným svědomím opustit. Snad budou lidé tento stav udržovat navěky.

                                                                                                Petr Pavliš

Napadení Země

V roce 3320 nás navštíví mimozemšťané. Budou mít velké hlavy, malé oči a neuvěřitelně škodolibý úsměv. Jsou to skvělí bojovníci, všichni procházejí intenzivním dvacetiletým tréninkem obranných sportů.

Jak proběhne jejich návštěva na Zemi? Tak nejprve upřesním, že to nebude ledasjaká návštěva, nýbrž skutečný útok na zemi. Lidé se budou statečně bránit. Ale proti laserům, plamenometům s neuvěřitelnými teplotami, nebudeme mít sebemenší šanci.

Kromě 2 lidí nikdo nepřežije. Před odletem mimozemských bytostí se tato odvážná dvojice pomstí alespoň veliteli celého útoku. Jeho smrt způsobí, že se mimozemšťané stáhnou a odplují.

Populace lidí se postupně znovu rozšíří. Pokud nedojde k novému přistání jiných vesmírných bojovníků, snad budou žít šťastně až do smrti.

                                                                                                Petra Nováková

 

 

Planeta plynů

Společnost NASA vyslala do vesmíru raketu AFO 5. Při startu došlo k problému. Ale nešlo se již vrátit na Zemi.  Posádka vyslala z lodi SOS  zprávu: „Vysadily motory. “

Situace se naštěstí za letu záhadně zklidnila. Motory znovu naběhly.

Po několika dnech přistála raketa na neznámé planetě. Povrch tvořily velké sopky. Každou minutu z nich stříkala zelená láva. Atmosféra zde byla podobná jako na Zemi, bez problémů jsme se zde mohli pohybovat a dýchat.

To bylo velké štěstí, neboť se po průzkumu již nepodařilo raketu znovu oživit. Návrat na Zemi nebyl možný. Lidé si z místních kamenů postavili jednoduchá obydlí. Začali se živit místními plynnými rostlinami, podle nichž si nový domov pojmenovali Planeta plynů.

Pokud je doposud nevyzvedli jiní lidé ze záchranných misí, případně nezemřeli přirozenou cestou, jistě zde přežívají dodnes.

                                                                        Adam Firsow

 

 

Mimoni

V roce 2500 lidé přistanou na planetě Neptun. Potkají zde Mimoně. Bude těžké porozumět jejich řeči. Hned po našem přistání se ozve: „Tinkogbandito. “ (To znamená: „Zatkněte ty bandity a do vězení s nimi! „)

Lidé budou v mžiku zajatí. Největším mučením bude pro pozemskou posádku podávání místní stravy – syrových červů s příchutí plesnivého sýru.

Asi by zde lidé dlouho nepřežili.Ve vězení však naštěstí dlouho nepobudou. Mimoňská hlídka jednou opomene v zámku klíč. Naše vesmírná posádka toho využije a bude rychle pryč.

Vrátí se šťastně na Zemi. Příště si dá větší pozor a nebude přistávat v místech, která nebyla předem dostatečně prozkoumána.

                                                                        Karel Palička

 

Planeta Mimo

  1. června roku 2014 vyslala Česká společnost SANA raketu jménem OLOPA 12 se čtyřčlennou posádku k povrchu Jupiteru. Kosmonauti se jmenovali: Lein Stronamg, Wined Aldrin, Vladimír Mekrem a Vojtěch Adamský.

Raketa byla natolik rychlá, že měla cesta trvat pouze 3 týdny. Situace se však zkomplikovala. Silný proud ji totiž stáhl ze sluneční soustavy daleko do hlubokého vesmíru. Raketa přestala odolávat silnému tlaku, začala se rozpadat. Kosmonauti se snažili evakuovat do malého modulu a přistát na planetě, která byla v dohledu. Bylo to o vlásek. Raketa opravdu explodovala. Modul se naštěstí jen otřásl, byl již v dostatečné vzdálenosti od epicentra výbuchu. Padal volným pádem na neznámou planetu.

Všichni kosmonauti vystoupili společně na povrch neznámé planety.

Okamžitě viděli, že byli obklíčeni místními obyvateli. Zajímavé bylo, že se nám mimozemšťané podobali. Měli však určité schopnosti, které posádka poznala až později. Dokázali létat. Měli úžasně vyvinutý zrak – mravence viděli až na vzdálenost 5 kilometrů- a skvělý sluch.

Planetě vládla královna. Posádka ji musela hned po přistání pozdravit a poklonit se jí.Byla příznivě naladěna, a tak dostali mimozemšťané pokyn kosmonautům pomoci opravit modul a připravit ho zpět k návratu na Zemi.

Zdařilo se. Díky tomu máme o této události tak podrobné zprávy.

                                                                                                Vojtěch Adamovský

 

 

Planeta RÁKOSÍN

Jednou, když vědci pozorovali vesmír dalekohledem, objevil se na sonaru podivný objekt. Zpočátku se všichni domnívali, že se jedná o kometu. Po bližším prozkoumání bylo rozhodnutí zcela odlišné – jedná se o vesmírnou loď. Lidem vrtalo hlavou, odkud k nám asi doputovala.

Všichni toužili se vydat za mimozemskými tvory. Začali proto konstruovat vlastní sondu.Trvalo to několik let, ale podařilo se. Sonda byla vyslána směrem k lodi, odtud k nám vysílala snímky. Potvrdila předpoklady. Hurá! Mimozemšťané opravdu existují.

Měli velké oči, krokodýlí tlamu, tělo a ocas. Zato jejich nožky byly kuřecí. Vědci kroutili hlavou i nad jejich technickými dovednostmi a přístroji. Zjistili, kde žijí. Ukázalo se, že domovská planeta mimozemšťanů se nachází pod naší zeměkoulí zhruba 1 000 kilometrů od jižního pólu. Proč jsme ji doposud neobjevili? Byla ukrytá pod místem, které není vůbec osídleno lidmi.

To byla opět velká výzva pro lidstvo. Pustili jsme se znovu do práce. Sestavovali jsme pilně raketu, který by nás do těchto končin bezpečně dopravila.

Přistání se podařilo, naše úsilí bylo odměněno nádhernou podívanou. Všude rostly podivně květiny a stromy. Kam oči dohlédly, tam byly rozestavěné rákosové domečky, v nichž místní obyvatelé žili.

Spřátelili jsme se natolik, že jsme mezi sebou začali realizovat výměnné pobyty.

                                                                                                            Štěpán Adam

 

 

 

 

 

 

 

 

Cesta do vesmíru pokračuje

Cesta do vesmíru pokračuje

 

Již několik týdnů se pohybujeme v rámci učiva přírodovědy ve vesmíru. Cestujeme ke hvězdám, vzdáleným planetám. Vyprávění doplňujeme reportážemi z dílny NASA, které nám paní učitelka pouští na interaktivní tabuli. Viděli jsme, jak probíhala příprava Neila Armstronga před cestou na Měsíc. Nahlédli jsme na snímky sond z Marsu. Bohužel jsme poznali i odvrácenou stranu výzkumu – například nezdařený let raketoplánu Columbia.

Vyvolalo to v nás mnoho nových otázek a to je správné. Vzdělání by nemělo dát odpovědi na všechny otázky, mělo by podnítit zájem a žáky motivovat k dalšímu sebevzdělávání.

Ve výtvarné výchově jsme si kromě zmenšeného modelu planet sluneční soustavy vytvořili raketoplány. Odvážlivci s paní učitelkou vytvořili velkoformátovou noční oblohu. Obrovskou plochu jsme nejprve natřeli tuší. Museli jsme být opatrní a posouvat se po velké ploše po malých úsecích. Nejvíce zábavné bylo stříkání barev na hvězdnou oblohu. Používali jsme staré zubní kartáčky, ale neobávali jsme se ani namočit do barvy celé naše ruce a pořádně se rozmáchnout. Pracovali jsme  v prostoru chodby, která nám takovou práci umožňuje.

V praktických činnostech jsme si vyšili obrysy kosmických lodí. Pojmenovali jsme je dle své fantazie. Nyní nás čeká výroba masek mimozemšťanů.

Ještě nejsme na konci naší cesty vesmírem, těšíme se, co nás v následujících hodinách potká zajímavého.

Aktuálně jsme do hodin zařadili i přistání modulu Philae na kometě. I když jeho práce na povrchu nesplnila plně očekávání vědců, byl to další významný krůček za novými informacemi.

Skutečný zájem o věc dokazují práce dětí s vesmírnou tematikou. Posuďte sami, jak jsou zajímavé a propracované.

                                                                                                            Mgr. Jarmila Loudová

 

ČERTI

ČERTI

Čas běží jako o závod. Opět se k nám vrací zimní tradice. Jako první přijde družina Mikuláše. Největší oblibu mají mezi dětmi čerti. Určitě je tomu tak díky desítkám pohádek, v nichž vystupují.

Kreslíme je každý rok, vždy volíme jinou techniku. Tentokrát jsme používali tuš. Když jsme naše pekelníky seskupili dohromady, vznikla velká černobílá mozaika.

I my jsme občas malí ďáblíci. Pekelníci jsou tak trochu podobiznou každého z nás.

Ale děti mají být v mládí dravé a divočejší. Spisovatel Jiří Solar ve svých knihách tvrdil, že kluk i holka má být tak trochu čert a život jim později zastřihne růžky na správnou míru.

Snad se Vám bude naše čertovská mozaika líbit.

    Mgr. Jarmila Loudová

Autumn

Project AUTUMN

Projekt motivovaný podzimem nám umožnil rozvinout naši slovní zásobu, ale i upevnit slovíčka, která doposud známe.

Každý z nás se nejprve představil, vyjádřil svůj postoj k ročním obdobím. Poté žáci četli ve dvojicích anglická slůvka a věty zapsané na lístečcích rozmístěných po třídě a odhadovali, co mají společného.

př. RED, YELLOW, BROWN, ORANGE, GREEN – AUTUMN COLOURS

     /Červená, žlutá, hnědá, oranžová, zelená – podzimní barvy./

   September, October and NovemberAUTUMN MONTHS

   /Září, říjen, listopad – podzimní měsíce./

   S texty jsme pracovali. Vytvořili jsme z jejich psané podoby obrys tvaru listů.

Nezapomněli jsme ani na významný podzimní svátek HALLOWEEN. Zpívali jsme, hráli jsme několik her, malovali jsme.

Z jednotlivých dílečků našich činností vznikla zajímavá skládanka – AUTUMN TREE – podzimní strom.

                                                                                     Mgr. Jarmila Loudová

 

Vodníci

Vodníci

Vodníci jsou krásní kluci,

mají smysl pro legraci,

barvu trošku nezdravou,

vodní vlnky pod hlavou.

Představy dětí o vodnících jsou velmi pestré. Přisuzují jim špatné lidské vlastnosti, ale někdo v nich spatřuje také pomocníky lidí. I když jsou to jen pohádkové bytosti, k vodě neodmyslitelně patří.

Jak vidí vodníky žáci 5. A? Která jména jim přisoudili? Čtěte.

Mgr. Jarmila Loudová

Podzimní veršování

PODZIMNÍ VERŠOVÁNÍ

Co patří k podzimu? Povídat si o proměnách podzimní přírody patří ke každoročním aktivitám. Obohacujeme naši slovní zásobu, učíme se plynule komunikovat. Nejtěžší je vždy slovní vyjádření. Mnohdy nenacházíme vhodná slovesa a přídavná jména, která naše vyprávění naplňují v největší míře.

Pracovali jsme tentokrát také ve skupinách. Snažili jsme se vytvořit vhodné rýmy, spojit je do veršíků a z nich vytvořit smysluplné podzimní básničky. Každé skupině se úkol podařil. Někoho to stálo více úsilí, jiní byli s prací hotovi velmi rychle. Snaha se cení.

Na skupinovou práci pak děti navázaly i samostatnou tvorbou, mnozí žáci svá díla doplnili i o ilustrace.

                                                                                    Mgr. Jarmila Loudová

 Společná tvorba dětí ve skupinách

Začíná podzim, sychravý čas,

Mikuláš je tu za chvíli zas.

Krátí se den,

snad ráno nezmrznem.

Listí padá, stromy šumí,

tohle všechno podzim umí.

Podzim máme velmi rádi,

dovádíme s kamarády.

_________________________

Podzim už je tady,

s oblékáním mnohdy nevíme si rady.

Co to vidím? Drak?

Letí do oblak.

Na podzim jablka sbíráme,

rádi je jíme i prodáme.

Na podzim je zima,

často nás trápí rýma.

Podzime, vypusť jen vítr mírný,

buď k nám, prosím, vlídný.

___________________________

Začíná podzim,

léto je pryč.

Odkvetl každý strom

stejně jako petrklíč.

Padá listí ze stromů,

motýli již nejsou v kokonu.

 

Zima se k nám blíží,

slunci se dřív oči klíží.

Na podzim se ptáci stěhují,

žáci nad počasím bědují.

Aktovky si chystají,

do školy už běží.

Přehlédneš je, podzime,

v ulicích jen stěží.

_______________________

 

Podzime, podzime,

proč tak krutě foukáš?

Vždyť ty listy barevné

ze stromů rychle sfoukáš.

 

Podzime, podzime,

vrátil ses k nám,

tvé podivné vrtochy

už moc dobře znám.

________________________

Na podzim odlétají ptáci,

do školních lavic se vrací žáci.

Ze stromů padá listí,

což stromy krásně čistí.

 

Listy se barvami malují,

děti je rády sbírají.

Ježci se schovávají do nory,

zajíci běhají vesele po poli.

Mám podzim vcelku rád.

Je také tvůj kamarád?

_____________________

 

 

 

Život ve vesmíru

Život ve vesmíru

 Včera jsem se ocitl ve vesmíru,

i když to tak bylo jen na papíru.

Zavřeli jsme oči,

 svět se s námi rázem točí.

Co každý z nás uviděl?

UFOUNY tvořené z různých těl.

Planeta Země je 3. planetou sluneční soustavy. Je nazývaná modrou planetou. Je jedinečná, neboť je jedinou planetou, na níž byl doposud prokázán život. Umožňuje to kyslík v atmosféře a kapalná voda. Většinu povrchu Země tvoří voda v oceánech, pevnina zaujímá jen její malou část.

Pokud stojíte rádi pevně nohama na Zemi, na chvíli to změníme. Vydáme se tam, kam zatím nikdo z vědců nedohlédl – do světa mimozemských civilizací. UFOUNI mohou být vším, co si budeme ve svých představách přát – malí, velcí, tlustí, tencí, chlupatí i hladcí.

Jejich malba byla zábavná, každá namalovaná forma mimozemského života si nese v sobě kousek duše svého autora.

Zdalipak se někdo přiblížil opravdové podobě? Nevíme a nevadí nám to. Představovat si a snít je přece krásné.

                                                                                                Mgr. Jarmila Loudová

Sovy

     SOVY

To je život soví –

houká, létá, loví.

Je to noční dravec,

velmi dobrý lovec.

Sovy vylétávají na lov v noci.  Mají ostré zobáky, silné pařáty, vynikající zrak a sluch. Jejich hebké peří jim umožňuje bezhlučný let. Na Zemi žije více než 130 druhů těchto živočichů. Většina lidí zná sovu pálenou, výra velkého, sýčka obecného, sovici sněžnou.

Sovy mají přemýšlivý výraz, proto se ve starověku staly symbolem moudrosti. Lidé je opředli mnoha pověrami. Houkání sýčka signalizovalo příchod smrti.

Pověrám už dnes nevěříme, sovy ochraňujeme. Některé odchováváme v zajetí. Ve volné přírodě je jim však lépe.

My jsme si sovy namalovali ve výtvarné výchově.

Budou nám sloužit jako schránka na vzkazy.

                                                                                                                                                                                                                                                          Mgr. Jarmila Loudová

Městské erby

Erby měst

Každé město má kromě svého názvu také erb. Váže se k němu většinou nějaká pověst. Jednotlivé části erbu nesou určitý význam.

Protože v letošním roce cestujeme po České republice a navštěvujeme větší města jednotlivých krajů, rozšířili jsme si naše poznání i o bližší seznámení s erby, které k těmto místům patří.

Malovali jsme podle barevných předloh, následně jsme se snažili dohledat, jak erby vznikly.

Jedna z nejpoutavějších pověstí se vázala k městu Trutnov. Zde se každoročně jako připomínka pověsti konají v květnu „Dračí slavnosti“. Jsou doprovázené bohatým kulturním programem. O tuto pověst se s vámi podělíme.

DRAČÍ POVĚST

Odehrává se v dobách vlády knížete Oldřicha. Ten vyslal rytíře Albrechta do místa, kde dnes leží město Trutnov, aby tu založil město a osídlil ho. Pan Albrecht si s sebou vzal dva šikovné tovaryše. Při cestě místním hlubokým lesem uslyšeli hrozivé krákání krkavce. Vydali se za jeho zvukem a objevili v lesní rokli draka. Polekali se, běželi k Albrechtu z Trautenbergu zvanému „Trut“. Vydal se nebojácně do lesa, draka zabil a přinesl ho lidem. Později vycpaného draka pověsili v první kamenné věži, kterou u bran města postavili. Na počest Albrechtova hrdinského činu dostalo město po statečném rytíři jméno Trutnov.

Ačkoli jsme ke každému městu podobné pověsti nenašli, práce nás bavila. Svědčí o tom krásné erby, které nyní zdobí chodbu před naší třídou.

Těšíme se, co vše se při poznávání naší vlasti dozvíme příště.

                                                                                                            Mgr. Jarmila Loudová