Archiv autora: Jarmila Loudová

My family, 4. A

Není nic důležitějšího než naše rodina. Poskytuje nám zázemí, oporu, pocit bezpečí a jistoty. V anglickém jazyce jsme tomuto tématu také věnovali. Žáci pracovali na projektu s názvem My family („Moje rodina“).

Stručně popsali všechny členy své rodiny. Při popisu využívali dosavadní gramatické dovednosti. Někteří použili k popisu fotografie, jiní raději kreslili obrázky. Děti nezapomněly ani na své domácí mazlíčky.

Bylo dojemné sledovat, s jakou láskou si děti fotografie a obrázky prohlížely. Každá fotografie jim připomínala jiný zážitek, který všichni společně prožili.

Mgr. Jarmila Loudová

 

Nech brouka žít, 4.A

Spolu s jarem ožívá i svět drobného hmyzu. Malí tvorové nás nikterak neděsí, protože jsou velmi malí. Jakmile je však v hodinách přírodovědy poznáváme blíž, máme z nich mnohem větší respekt.

Hmyz žije všude – na souši, ve vodě, v povětří. Patří k němu více než milion druhů. Známe jeho vývojová stádia, základní znaky a stavbu těla.

Do výtvarné výchovy jsme vnesli část našich poznatků. Kreslili jsme rozličné zástupce hmyzu. Učili jsme se stínovat suchými pastely. Kobylky, tesaříky, slunéčka a desítky dalších zástupců jsme zasadili do jejich domovského prostředí v přírodě.

Posuďte sami, jak se nám dařilo.

                                                              Mgr. Jarmila Loudová a žáci 4. A

Probouzíme jaro, 4.A

 

Dny se prodlužují. Sluníčko nás více zahřívá a probouzí také přírodu. Stále častěji slyšíme zpěv ptactva. Naše třída je obklopená skutečnými stromy. Ve volných chvilkách můžeme pozorovat ptáky v jejich korunách. Rozhodli jsme se, že si v hodinách výtvarné výchovy pohrajeme s barvami a nakreslíme si je. Jejich „kabátky“ jsme vyplnili geometrickými tvary, liniemi čar.

Namalovali jsme si  však i zcela ojedinělý strom. Do jeho koruny jsme místo listů umístili naše ruce s fantazijními vzory. Zanechali jsme tak na stromu každý svůj vlastní otisk. Vypovídá o nás, které barvy a vzory máme rádi. Někteří žáci do ruky zakomponovali své zájmy a záliby.

Mohutnost stromu jsme se pokusili vystihnout pomocí většího formátu.

Výsledek naší práce stojí za úsilí, které jsme do něho vložili. Je dokladem toho, že i malé děti mohou dokázat velké věci.

Všichni se těšíme se na příchod jara. Už nám zbývá jediné – vyrazit na dlouhou vycházku do přírody, užít si čerstvého vzduchu, zaposlouchat se do zvuků probouzející se přírody.

Mgr. Jarmila Loudová a žáci 4. A

 

 

Jedinečné zážitky z Brna,4.A a 4. B

V úterý 19. února jeli žáci 4.A a 4.B na exkurzi do Brna. Nejprve jsme navštívili Hvězdárnu a planetárium Brno. Program s názvem „Cesta Sluneční soustavou“ byl promítán v digitáriu. Nové možnosti tohoto sálu nás zcela pohltily obrazem i zvukem.

Postupně jsme měli příležitost prozkoumat všechny planety Sluneční soustavy jejich satelity a ještě menší tělesa – planetky a komety.

První zastávkou byl Měsíc, jediné vesmírné těleso, na kterém jsme doposud přistáli. Dále jsme v rámci programu cestovali na Mars. Byl to logický cíl, neboť se nejvíce podobá Zemi.

Pokračovali jsme ke čtyřem plynným obrům – Jupiteru, Saturnu, Uranu a Neptunu. Prolétli jsme kolem kosmického ledovce, jehož složení nám připomnělo dobu vzniku celé Sluneční soustavy.

Neminuli jsme ani trpasličí planetu Pluto. Díky doposud jediné sondě, která ji navštívila, se nám ukázal podivuhodný svět s tmavými krátery a zasněženými ledovci.

Průzkum vesmíru, který nám program umožnil byl fascinující a přinesl nám překvapivé poznatky.

Součástí představení bylo i obvyklé sledování hvězdné oblohy, ukázky několika jasných hvězd, nejnápadnějších souhvězdí. Každý si zde přišel na své. Nakoupili jsme si suvenýry, občerstvili jsme se, vyfotili jsme se. Poté jsme se přesunuli autobusem do Technického muzea v Brně.

Většina dětí netušila, kolik zajímavostí a nových dovedností zde načerpá. Nahlédli jsme zde s průvodcem do starého Brna – do místní ULIČKY ŘEMESEL. Ocitli jsme se

ve třicátých letech 20.století, procházeli jsme opravdovými ulicemi této doby. Byly zde dílničky hodináře, ševce, knihaře, zámečníka, krejčího a holiče – kadeřníka. Uličku doplňovaly ukázky dobového bydlení (např.obydlí ševce, část pavlačového domu) a životního stylu (např. koloniál, hospoda, módní salon aj.).

Zejména v místní hospůdce se nám velmi zalíbilo. K podmanivým tónům místního orchestrionu nám už chyběl jen nějaký osvěžující nápoj. Při nahlédnutí do kadeřnického salonu a staré zubní ordinace se nám tajil dech.

Prošli jsme postupně všechny expozice muzea. Zaujaly nás zvonkohry i parní stroje. Chlapci nemohli odtrhnout oči od mečů, nožů, zbraní, starých typů vozů a motocyklů.

Nejpoutavější částí návštěvy technického muzea byla pro většinu dětí technická herna. Je to velké lákadlo pro všechny návštěvníky.

Děti si zde mohou názorně vyzkoušet základní zákonitosti a objevy v praxi. Této příležitosti jsme maximálně využili.

Čas uběhl jako voda a my jsme se plni nových zážitků vraceli zpět domů. Mnozí se jistě do prostor muzea v budoucnu vrátí. Moc se nám zde líbilo.

Udělejte si i vy výlet do Brna za poznáním. Navštívíte-li technické muzeum a planetárium s pestrou nabídkou programů, nebudete zajisté litovat.

                                                          Za žáky 4. ročníků Mgr. Jarmila Loudová

 

Měj dobrou náladu, 4.A

Udržet si dobrou náladu za každé situace není snadné. V pohádkách nás rozveselovali šaškové. Dnes tuto roli zastávají cirkusoví klauni.

Víte, že  existuje dokonce SVĚTOVÝ DEN ÚSMĚVU?  Byl ustanoven na 4. října. Ale my se domníváme, že bychom se měli usmívat stále.

Smějme se, protože úsměv nic nestojí, sami z toho máme lepší náladu a navíc uděláme radost i někomu dalšímu. Úsměv o nás prozradí víc, než si myslíme.

Významný český spisovatel, herec a scénárista Jan Werich říkal, že dobrá nálada sice naše problémy nevyřeší, ale naštve tolik lidí kolem, že stojí za to si ji užít a udržet.

Právě osobnost tohoto muže byla motivem pro kresbu veselých klaunů ve výtvarné výchově. Jan Werich k měsíci únoru neodmyslitelně patří. Narodil se 6. února roku 1905.

Snažila jsem se dětem v úvodu hodiny říci základní informace o jeho osobě a tvorbě. Snad se jim tento nezapomenutelný velikán literatury a filmu vryje do paměti.

Jak se žákům povedli veselí klauni, posuďte sami. Při jejich malbě  panovala veselá nálada, což bylo tou nejlepší poctou panu Werichovi.

                                                                          Mgr. Jarmila Loudová

Divadlo RADOST rozdává radost, 4. A

Dne 7. února jsme navštívili s žáky 3.-5.. ročníků divadlo Radost v Brně.

Čekalo nás představení s názvem Pipi Dlouhá punčocha. Inscenace nám potvrdila, jak skvělou spisovatelkou byla Astrid Lindgrenová. Ačkoli je příběh knihy většině dětí  důkladně znám z knižní podoby a filmového zpracování, všichni jsme se těšili. Byli jsme velice zvědavi na jeho divadelní pojetí. Napínavé příběhy s Pipi Dlouhou punčochou, plné neobvyklých dobrodružství a radosti, nás zavedly do světa neomezené dětské fantazie a hravosti.  Ocitli jsme se během představení na tradičním jarmarku, ve škole i na tichomořských ostrovech. Hlavní hrdinka zkrotila tygra a zachránila všechny před skutečnými piráty.

Také máte rádi humorné příběhy Pipi Dlouhé punčochy? Pak se vydejte i vy na některou reprízu tohoto představení se svými dětmi, či vnoučaty.

Všechny nečekané příhody se během 90 minut  v rychlém sledu odvíjely před našima očima.

Viděli jsme desítky krásných kostýmů a  efektů, které divadelní scéna umožňuje. Slyšeli jsme rytmickou hudbu.

Celé představení bylo plné vlídného a laskavého humoru. Rozehřálo duši všech dětí i dospělých. Společné chvilky protkané smíchem a veselím zpestřily naše školní prožitky.

Jen neradi jsme se vraceli zpět do reálného světa.

Střípky radosti budou ještě dlouho doznívat v našich srdcích.V příštím roce se do divadla RADOST určitě vrátíme.

Mgr. Jarmila Loudová

 

Výuka 21. století na naší škole pokračuje a stále se rozvíjí, 4.A

 

I když jsme v letošním roce přikročili na naší škole k zákazu užívaní mobilních telefonů, neznamená to, že jsme upustili od užívání mobilních zařízení žáků k výukovým účelům.

Pro děti je dnes užívání mobilů, počítačů a internetu nedílnou součástí života od útlého věku. Tráví na něm desítky hodin týdně. Bohužel ho však nevyužívají k těm účelům, které by pro ně měly být prvořadé.

Jak účelně využívat jejich čas v kyberprostoru se je snažíme učit právě my- pedagogové. Ve výuce se svými žáky pravidelně používám mobilní zařízení k získání  insertu informací k probíranému učivu. Zajímají mě jejich názory, myšlenky a vědomosti, které již mají uloženy. Pro lepší názornost uvedu příklad. Nyní probíráme v hodinách českého jazyka vzory podstatných jmen. Děti dostanou možnost se na 3-5 minut přihlásit na interaktivní nástěnku a poslat mi všechna slova rodu ženského, jež znají.

Během tohoto krátkého časového úseku jsou schopné poslat do mého počítače a na naši interaktivní tabuli i více než 200 slov. S nimi pak můžeme okamžitě v hodině pracovat, například zařazovat je ke vzorům. Nové učivo se učí z registru vlastní slovní zásoby, což je mnohem cennější než slova připravená učitelem. Objevujeme také chybičky – tedy slova poslaná omylem a patřící k rodu jinému.

V desítkách vyučovacích hodin se k těmto souborům vracíme – vždy s jiným úkolem- jednou slova řadíme dle abecedy, podruhé např. podle kořene slov, tvoříme z nich věty, rýmy, básně – poslouží nám jako základ pro slohovou práci. Děti je samy s chutí třídí i ve volném čase.

Tyto popsané aktivity nelze spustit bez licencovaného softwaru při domácí přípravě. Metoda označovaná SHOUT IT OUT je však jen jedním malým dílkem ohromné mozaiky dalších realizovaných nových trendů.

V anglickém jazyce pracujeme s interaktivními slovníky, jež tvořím pro žáky, neboť jejich součástí je výslovnost rodilých mluvčích a stovky generovaných her a testů. Pomáhají jim k jejich zvládnutí.

Odkazy na hry, slovníky, stovky cvičení ukládám formou odkazů na naše webové stránky.

Vždy se najdou děti, které raději sáhnou doma po zcela nevhodných počítačových hrách raději než po tréninku učiva různých předmětů. Ale pokud mi přibude mezi dětmi alespoň jeden nadšený žák, který využije každé příležitosti se zdokonalit touto formou, nebudu litovat desítek hodin, jež musím nad přípravou těchto aktivit strávit já.

Mí žáci dostávají klasické písemné úkoly maximálně jednou týdně. Domnívám se, že samotné učení a případné opravy jsou pro ně velkým odběratelem volného času. Mohou však denně pracovat do školy hravě právě díky novým možnostem, které jim nabízím. Máme v každém týdnu navíc nepovinné domácí úkoly- kvízy do různých předmětů – českého jazyka, matematiky, přírodovědy atp. Z domova si je mohou plnit kdykoli mají volnu chvilku. Hrají si a přitom se učí. Jejich velkou výhodou je, že ví okamžitě, kolik chyb v zadaném úkolu udělali a nečekají na opravu úkolu a zjištění, že ho nezvládli minimálně 2- 3 dny.Kvíz mohou hrát opakovaně, klidně 50 krát dokola Otázky se jim vždy generují v jiném sledu, zaměňuje se i nabídka odpovědí. Dělají tedy zcela novou úlohu.

Vidí srovnání se svými spolužáky, protože jsou jim přiřazeny body. Ty je posouvají v žebříčku těch, kteří již kvíz absolvovali. Já ve svém učitelském účtu okamžitě vím prostřednictvím SMS upozornění (případně zpráv v e-mailu), že se zrovna učí a hrají mnou připravený kvíz do výuky. Po jeho uzavření si převedu finální výsledky do tabulky v EXCELU. Zde vidím datum i hodinu plnění úkolu každého žáka, kolik chyb v jakých otázkách udělali, kolikrát kvíz hráli, jak se zlepšovali. Vždy nejlepší hráče odměňuji z daného předmětu výborným hodnocením. Někteří dosáhnou svou pílí i na pochvalu.

„Třešničkou na dortu“ jsou online hry v předmětech. Děti zde pracují současně, ale přitom týmově. Hráči dostanou při vstupu do hry svého“ maskota“ – jedná se o zástupce živočišné říše, počítač je rozdělí do skupin. Nemohou se tedy dohadovat, s kým chtějí hrát, musí se naučit spolupracovat s ostatními. Všichni musí být ostražití, pomáhat si. Udělá-li jeden z hráčů chybu, přijde jim zpráva do jejich zařízení a tým musí všemi otázkami projít od počátku. Přichází i o veškeré bodové ohodnocení. Ale naučí se více. Vždyť opakování je matka moudrosti. Hru ukončí tým, který se přes všechny otázky dostane do cíle – tzn. zodpoví všechno správně.

Pevně věřím, že se mezi Vámi najdou ti, jež se zúčastnili Dne otevřených dveří na naší škole a  mohli jste si vše vyzkoušet.

Snad se mi podařilo všechny přítomné přesvědčit, jak skvělé prostředí  lze v 21. století s pomocí techniky vytvořit na naší škole. Všem odvážným, kteří se v tento den do aktivit zapojili z řad dětí i dospělých patří velké poděkování.

Ostatní nemusí být smutní. Za rok bude znovu DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ a spolu s ním se Vám otevře i možnost přijít se podívat na vše znovu naživo. Těším se na shledání s Vámi.

Jak prožívají hry samy děti, Vám přiblíží i fotografie.                          Mgr.Jarmila Loudová

 

 

Hrátky se jmény, 4.A

Každý člověk si své jméno nese po celý život. Všechna jména mají svůj původ. Existují desítky knih s výkladem významu jmen, popisem, jak vznikala. Vážou se k nim dokonce i teorie, které připisují ke všem jménům určité vlastnosti.

Když nás naši blízcí oslovují, užívají různé tvary jmen. Okolí by nás mělo oslovovat tak, jak je nám to příjemné. Projevujeme tím druhým úctu. V našem oslovení se odráží náš postoj k ostatním.

Jsme si významu našich jmen vědomi. Ve výtvarné výchově jsme si svými jmény pohráli. Napsali jsme si je větším psacím písmem, provedli jsme osově souměrnou kopii písmen. Pak jsme se pozorně dívali a snažili jsme se ve tvarech písmen vidět postavy – barevně jsme si nakreslili naše jedinečné příšerky.

Kresba podpořila fantazii dětí, rozvinula jejich představivost. Dvěma dětem se podařilo práci natolik důmyslně promyslet, že do jedné postavy ukryly dvě různé bytosti. Záleží jen na tom, jak si kresbu před sebe položíme.

Kresba všechny velmi bavila. Vyzkoušejte si hrátky se jmény také. Vaše jména si jistě zaslouží stejnou pozornost. Vzniknou vám v krátkém čase jedinečné kresby, určitě se u kresby příjemně odreagujete a pobavíte.

Mgr. Jarmila Loudová a žáci 4. A

 

Eskymáci, 4.A

Eskymáci, ti se mají,

s tučňáky si povídají.

Žijí v ledové pustině,

s přírodou v souladu jedině.

 

Jejich život v dálce láká

každého malého poškoláka.

Vydejte se s námi do království ledu,

nebojte se, nehledejte v jejich světě žádnou vědu.

 

Tentokrát jsme se ve výtvarné výchově vydali až do Severní Ameriky, kde žijí domorodí obyvatelé – Inuité, známí pod názvem Eskymáci. Ve stručnosti jsme se seznámili s jejich životem.

S Eskymáky bylo veselo, malování nebylo obtížné. Při malbě jsme si uvědomili, jak lze rozpoznat rozdílné znaky jednotlivých ras   i z obličeje. Hlavičky Inuitů jsme umístili do velkého iglú.

Výzdoba chodby na nás nyní dýchá ještě více zimní ledovou atmosférou. Jsme rádi, že jsme se konečně dočkali alespoň trošku zimy i v naší zemi.

                                                                        Za kolektiv žáků 4. A Mgr. Jarmila Loudová

 

Návrat na ledovou plochu – 4.A a 5.A

Každým rokem se v průběhu ledna vracíme s dětmi na ledovou plochu na zimní stadion do Rosic. 15. ledna 2019 spolu již podruhé bruslili žáci 4. A a 5.A. S chutí jsme si užili zimních radovánek. Všichni udělali velké pokroky. Zvládli i slalom ve středové části ledové plochy.

Venkovní počasí nám bohužel neumožňuje naše dosavadní  bruslařské dovednosti upevňovat. Snad se ještě dočkáme mrazivých dnů a budeme si moci zabruslit i na řece či na rybníku.

Mgr. Jarmila Loudová

Nafotila: Mgr. Jarmila Loudová a Mgr. Hana Ludvová (třídní učitelky)