Archiv autora: Leona Bubeníková

Hudba jako kaleidoskop barev a tvarů

Výtvarné práce žáků 8.ročníku na téma Hudba vznikaly přibližně jeden měsíc – nejprve žáci poslouchali ve sluchátkách každý svou oblíbenou hudbu a snažili se ji ztvárnit barevnou kompozicí, a sice pomocí gestické malby a abstrakce. Jako motivační ukázka takové malby posloužil úryvek z filmu o americkém malíři Jacksonu Pollockovi.

V další etapě jsme poslouchali všichni stejnou hudbu, a sice klasickou skladbu Antonia Vivaldiho Čtvero ročních dob. Rytmus a opakující se hudební motivy žáci promítli do kruhové formy harmonické mandaly.

Jako mandala, a také jako ukázka chaosu a řádu nebo jako vznik harmonie či rytmu působí kouzelný předmět nazývaný kaleidoskop neboli krasohled. Nejprve jsme se nechali unést hrou náhodně uspořádaných tvarů a barev v pravidelných obrazcích tvořených odrazem zrcadel uvnitř válce (tubusu), a potom si žáci vyzkoušeli vytvořit na ploše jednu kruhovou výseč „krasohledu“ z různých materiálů – sklíček, úlomků, kamínků, šroubků a matiček a podobně – a vyfotit ji. Z fotografie v grafickém programu Zoner Photo Studio vytvořili počítačovou koláž a opakováním celý kruhový průhled krasohledu.

V pohybu

Výtvarná řada v 8. ročníku

V 8. ročníku jsme se po dobu asi jednoho měsíce zabývali lidským tělem v pohybu a jeho záznamem. Vycházeli jsme přitom z inspirace barokními sochaři a malíři, u kterých hrál pohyb postav na obraze či v sousoší hlavní roli.

Zastavili jsme se zejména u českého sochaře Matyáše Bernarda Brauna a jeho řady soch na Kuksu – jeho Neřesti a Ctnosti pak žáci zkoušeli pojmout po svém, když ve dvojicích (jeden sochař a jeho socha/sousoší) vytvářeli živé sochy zdobící školní chodby: v jejich pózách můžeme rozpoznat Braunovo Pohostinství, Lásku, Obžerství, Spravedlnost, Statečnost, Lakomství, Píli či Pomluvu… či spíše jejich soudobé parafráze.

V další hodině tvořili žáci černé siluety zmenšené postavy v pohybu podle živého modelu svého spolužáka, který například tančil nebo cvičil…a v jednom okamžiku strnul. Z vystříhaných postav pak uspořádali skupiny pohybujících se stínů postav na velkém archu papíru.

U třetí práce jsme se zaměřili na detail a pozorovali pohyb ruky, jak se mění a posunuje v jednotlivých fázích – úkolem byla studie (kresba) podle vlastní ruky.

Živé sochy ve škole 8.A

Živé sochy ve škole 8.B

Živé sochy ve škole 8.C

Bubliny

Bubliny

Výtvarná řada v 7. ročníku

Žáci sedmého ročníku letos na podzim začali výtvarku experimentováním s tvary a barvami na téma Bublina.

Nejprve jsme na školní zahradě zkoušeli vytvořit zajímavé objekty pomocí bublin z bublifuku a jejich spojováním k sobě – vznikly různé útvary na zemi, v trávě, na lavičkách, na keřích i ve vzduchu. Přitom jsme pozorovali jejich tvar průsvitné koule, který se proměňoval tím, jak se bublina pohybovala, a také barvy, které odrazem světla od povrchu bubliny a jeho rozkladem vytvářely barevné spektrum.

Další experiment se už uskutečnil ve třídě – vodu z bublifuku jsme obarvili a foukali barevné bubliny na papír, kde se otiskovaly. Žáci z těchto otisků vytvářeli zajímavé barevné kompozice.

A nakonec měli žáci za úkol zachytit tvar koule, průhlednost a jemné spektrální barvy technikou akvarelu. Úplný závěr pak představovala kresebná studie koule jako prostorového objektu.

Fotky 7.A:

Fotky 7.B:

Fotky 7.C:

Otiskování, malby, kresby:

Kruhy v 6. ročníku

KRUHY

Výtvarná řada prací 6. ročníku

Letošní školní rok jsme zahájili výtvarku v 6. ročníku tvořením barevných kruhových kompozic jako symbolu koloběhu, soudržnosti, pospolitosti, nekonečna, dokonalosti či komunikace – nejprve žáci použili otisky vlastních rukou, potom zkoumali možnosti přírodnin a jejich barevných stop a nakonec si vyzkoušeli jednouchou techniku monotypu, tedy jednoduchého otisku, při kterém došlo otáčením k neřízenému, náhodnému promíchání volně nanesených základních barev – červené, modré a žluté. Hotové otisky pak posloužily jako základ koláže – žáci kruhový obrazec obstřihli, nalepili na černý papír a hledali v otisku různé asociace či obrazy a práci nakonec zajímavě pojmenovali.

Bodies

Bodies aneb Živé sochy ve městě

Hommage a Willi Dorner

Jednu dvouhodinovku výtvarky jsme věnovali odkazu rakouského choreografa Williho Dornera, který je otcem projektu Bodies in Urban Spaces: lidé-herci vyplňují prostory ve městě a vytvářejí kontrast živého a organického k neživému a strnulému, to vše podle přesně dané choreografie a harmonogramu. Vnášejí neklid a vzruch do zaběhaného městského rytmu, pohyb do nehybnosti.

S devátým ročníkem jsme se nepokoušeli jen napodobovat nápady Williho Dornera, ale nechali jsme se jimi inspirovat a spontánně jsme zkusili oživit prostory sídliště či nákupního centra.

Rozruch to tedy byl, někteří náhodní diváci reagovali mnohdy velmi nepřátelsky, byl to tedy současně tak trochu exkurs do myšlení a vnímání našich spoluobčanů, do jejich schopnosti mít nadhled a být tolerantní a vstřícní.

Jak se nakonec kreace žáků vydařily, můžete posoudit z fotografií.